„Myslím, že rozprava o radaru začne až po podzimních volbách,“ sdělil včera Právu vicepremiér pro Evropu Alexandr Vondra (ODS). K jeho názoru se přiklání i předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). „Myslím si, že by se mělo o tom jednat až po volbách, protože někteří by to mohli zneužít k politickému boji v krajských a senátních volbách,“ řekl Sobotka.

Také zelená ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková zdůraznila, že záležitosti týkající se bezpečnosti státu by se vždy měly projednávat v klidu, a nikoliv ve vypjaté politické atmosféře. „Nelze nikomu zakázat, aby záležitosti, jako je radar, zneužíval ve volebním soupeření,“ uvedla pro Právo.

Na otázku, zda by se poslanci měli smlouvami zabývat v prvním čtení až na listopadovém plénu, řekla, že „určitě“.

Druhé kolo senátních voleb se uskuteční 24. a 25. října.

Premiér Mirek Topolánek nedávno uvedl, že vláda smlouvy o radaru postoupí poslancům v říjnu a že k definitivnímu projednání dojde nejdříve v prosinci, až po volbách prezidenta USA, které budou 4. listopadu.

Komunisté chtějí jednat co nejdřív

Ministru pro legislativu Cyrilu Svobodovi (KDU-ČSL) je jedno, zda bude jednání ve Sněmovně po volbách nebo v jejich průběhu. „Mně nevadí datum, protože se o tom mluví pořád,“ řekl Právu. Naopak komunisté, kteří jsou odpůrci radaru, by toto téma rádi využili ještě před volbami.

„Pro nás to může přinést pozitivní body,“ uvedl na dotaz Práva šéf poslanců Pavel Kováčik s odkazem, že většina občanů je proti americké základně. ČSSD je jedno, kdy rozprava začne. „Čekání na hlasy ČSSD pro radar po volbách je čekání na Godota,“ sdělil Právu předseda klubu Michal Hašek.

Koalice nemá hlasy, alespoň veřejně

Pokud by koaliční rebelové hlasovali proti radaru, jak dnes veřejně říkají, vládě by k ratifikaci smluv nepomohli ani přeběhlíci. Pořád by to totiž bylo sto na sto. Až ale dojde na lámání chleba, může být situace jiná.

Jednoznačně proti výstavbě základny v Brdech jsou zelené poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková. Jejich stranický kolega a ministr školství Ondřej Liška radar také odmítá, ale je zřejmé, že vládu nepotopí. Jazýčkem na vahách by mohl být lidovec Ludvík Hovorka, který Právu potvrdil, že jeho výhrady vůči stanici trvají.

Vládě bude proto stačit přesvědčit jednoho z nich, za předpokladu, že všichni čtyři přeběhlíci vládu podrží. Což lze předpokládat u Petra Wolfa, který sympatie k radaru neskrývá. K tématu se jasně nevyjádřili Michal Pohanka a Miloš Melčák, ale ti Topolánka zatím ještě nezklamali. Otazník visí nad Evženem Snítilým, který s vládou hlasoval jen při prezidentské volbě a k radaru se stavěl váhavě. Počty může zamotat ještě některý ze soc. demokratů, který s radarem souhlasí. Například Miroslav Svoboda by byl pro radar, ale nechce jít proti vlastní straně.

Pro SOFA je třeba 101 hlasů

Mezinárodní smlouvy musí stvrdit obě parlamentní komory a poslanci je schvalují ve dvou krocích, takzvaných čteních. V prvním rozhodují, zda dokument zamítnou, nebo jej propustí dál k posouzení výborům. K přijetí mezinárodní smlouvy přijetí stačí prostá většina hlasů zákonodárců. To by se týkalo hlavní smlouvy s USA o umístění radaru v Brdech.

Ale druhá o pobytu vojsk, nazývaná SOFA musí získat nadpoloviční většinu všech hlasů zákonodárců, tedy 101. „To je i můj pohled, ale ještě si na to necháme udělat legislativní výklad,“ podotkl šéf Senátu Sobotka. Ústava totiž stanoví, že pro schválení „pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů“.