Hlavní obsah

Německo po 70 letech půjčí Česku originály Mnichovské dohody

PRAHA

Národní muzeum v Praze chce v souvislosti se 70. výročím podpisu takzvané mnichovské dohody všechny čtyři originály listin. Prozatím bylo možné vidět pouze kopii, kterou před časem poskytla německá strana. Na základě dokumentu, který v září 1938 podepsaly Německo, Itálie, Francie a Velká Británie, muselo tehdejší Československo odstoupit Německu území takzvaných Sudet.

Foto: ČTK

Francouzský premiér Édouard Daladier podepisuje v noci z 29. na 30. září 1938 mnichovskou dohodu.

Článek

Zástupci muzea nyní jednají se představiteli jednotlivých zemí. Dokumenty by měly být vystaveny u příležitosti 90. výročí vzniku Československé republiky. Rozsáhlá expozice potrvá až do března příštího roku.

Podle informací Českého rozhlasu souhlasila německá strana se zapůjčením originální listiny po dlouhém vyjednávání. "Skutečnost, že jsme se teď originál dokumentu rozhodli zapůjčit do Prahy, podtrhuje, jak dobré vztahy v současné době mezi Německem a Českem panují," řekl rozhlasu mluvčí ministerstva Andreas Peschke.

Dohoda byla předzvěstí války

Mnichovskou dohodu podepsali v noci na 29. září 1938 premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler.

.:Předseda Senátu Přemysl Sobotka a ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek ukazují kopii originálu mnichovské dohody z roku 1938.foto: Právo/Michaela Říhová

Zástupci Československa nebyli na jednání přítomni. Po podpisu dohody jim bylo pouze doporučeno, aby pakt přijali. Na základě mnichovského jednání muselo Československou postoupit rozsáhlá pohraniční území Německu, Polsku a Maďarsku. Pozdější britský premiér Winston Churchil podpis dohody okomentoval slovy: "Anglie měla na vybranou mezi válkou a hanbou, zvolila hanbu a bude mít válku.

Bránit zemi bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milión mužů ve zbrani, bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena.

Československo přišlo o pevnosti a třetinu území

Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, sedm tisíc Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo asi milión sto tisíc osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Československo ztratilo rovněž obrovský ekonomický potenciál a Hitler navíc bez boje získal pásmo pohraničních pevností.

Podepsání mnichovského diktátu bylo ve své podstatě předznamenáním druhé světové války.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám