"Pro české vojenské chemiky se generálmajor Josef Souček stal ikonou," napsala Jana Zechmeisterová z ministerstva obrany, která o generálově úmrtí informovala. Souček bude ve středu pohřben v Sao Paulu.

Souček se narodil 27. září 1917 v rakouském Salcburku. Krátce po vzniku Československa se jeho rodiče odstěhovali do Olomouce. V roce 1937 vstoupil do armády. Po absolvování školy pro důstojníky v záloze v Trenčíně se stal plynovým důstojníkem, což je obdoba dnešního náčelníka chemické služby, u 2. pěšího horského praporu v Ružomberoku.

Po roce 1948 se stal nepohodlným

V lednu 1940 přešel Souček přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie, kde vstoupil do formujících se zahraničních československých jednotek. Stal se velitelem čety 1. pěšího československého praporu a zúčastnil se bojů s Němci na Marně, Seině a Loiře. Po válce za to byl vyznamenán Československým válečným křížem za statečnost před nepřítelem.

Po přesunu československých vojáků do Anglie v roce 1940 se Souček stal plynovým důstojníkem 1. pěšího praporu 1. československé samostatné obrněné brigády. V Británii absolvoval několik britských, amerických a francouzských kurzů pro plynové důstojníky. Svoji bojovou dráhu za války ukončil v květnu 1945 u francouzského Dunkerque jako důstojník 1. československé samostatné obrněné brigády.

Po válce pracoval v oddělení zvláštních bojových prostředků ministerstva obrany, což byl předchůdce dnešního chemického vojska. Byl také styčným důstojníkem pro západní spojence. V roce 1947 byl přijat ke studiu na Vysoké válečné škole v Praze a současně byl v roce 1948 jmenován profesorem chemické války v generálském kurzu. Po komunistickém převratu byl ale v březnu 1948 zbaven funkce a přemístěn do Vyškova jako velitel tankové roty.

Před zatčením emigroval do Anglie

Když se v květnu 1948 dozvěděl o hrozícím zatčení, podařilo se mu s manželkou emigrovat. Žil pak v Anglii, kde pracoval jako technik v gumárenském závodě. Od roku 1953 vedl jeho brazilskou pobočku, kterou po smrti jejího majitele odkoupil. V Brazílii žil Souček i po pádu komunismu v roce 1989, často ale svou mateřskou zemi navštěvoval.

Souček je nositelem mnoha československých, britských, francouzských a brazilských vyznamenání. Byl předsedou Československé obce legionářské v Brazílii a působil i v dalších krajanských spolcích.