Letouny AWACS jsou upravenou verzí Beoeingu 707. NATO disponuje 17 kusy těchto strojů, které jsou vybaveny výkonnými rádiovými stanicemi a typickou kruhovou radarovou anténou na trupu.

"Tento systém dokáže pokrýt oblasti, které pozemní radary nejsou schopné (pokrýt)," zmínil jeho hlavní přednost velitel sil včasného varování NATO Alex Tüttelmann. "Ze vzduchu (díky němu) vidíme více, než bychom viděli ze země," doplnil Schmidt, který stojí v čele domovské základny těchto strojů v německém Geilenkirchenu.

Letouny zasahovaly při konfliktech i katastrofách

Do Prahy přilétly dva tyto letouny, které sehrály klíčovou úlohu ve válkách v Perském zálivu, v Afghánistánu i v Iráku. Neúčastní se však pouze bojových operací. Zapojily se i do humanitárních akcí, jako byly například doprava pomoci pro hurikánem zničené New Orleans na podzim 2005 nebo odstraňování škod po ničivém zemětřesení v Pákistánu ve stejném roce. Pomáhaly střežit vzdušný prostor i při olympijských hrách v Aténách před čtyřmi roky.

Jeden z operátorů na palubě letounu..: Jeden z operátorů na palubě letounu.foto: Právo/Petr Horník

Letadla do Prahy přivezla Organizace NATO pro řízení leteckého programu včasné výstrahy a řízení (NAPMO), která systém AWACS provozuje. Česká republika již od roku 2001 jedná o členství v této skupině, kterou v současnosti tvoří 15 členů aliance a letos by mělo přistoupit Rumunsko. Ministerstvo obrany předpokládá, že rozhovory dokončí v příštím roce, a pokud skončí úspěšně, členem NAPMO bude Česko nejdřív v roce 2010.

Zda se tak stane, bude podle hlavního českého vyjednávače Milana Dvořáka z ministerstva obrany záležet na podmínkách, na nichž se s organizací ČR domluví. Připustil, že svou roli v tom hrají i finance, kterými by Praha musela do programu přispívat. "Pohybuje se to v řádech desítek milionů korun," odpověděl na dotaz ČTK.

Podle ředitele NAPMO Berndta Glowackého se však vložené prostředky každé členské zemi vrátí. "Co stát dá na příspěvcích, dostanete zpět ve vašem průmyslu, nejen obranném," poznamenal.