Na ministerstvo pro místní rozvoj připravujete koncepci, jak pomoci lidem, hlavně Romům ve vyloučených lokalitách. Co nového přinese?

Koncepci musí ještě dotvořit ministerstva sociálních věcí, školství a vnitra. My se zaměřujeme hlavně na bydlení a regionální rozvoj. Chceme hlavně motivovat obce a města k tomu, aby problém s ghetty řešily samy. Peníze by měly ale dostat, pokud najdou komplexní řešení. Nebude stačit, že udělají klub pro romské děti.

Co jim radíte?

Podle nás by se měla města zaměřit na jednotlivé rodiny, protože jejich sociální úroveň je různá. Část z nich v ghettech nemusí vůbec žít. Stačí těmto rodinám najít práci a byt na normálním sídlišti. Druhá skupina již potřebuje častější asistenci, protože občas neplatí nájem a podobně. Ti by podle nás mohli zůstat tam, kde jsou, a s naší pomocí svůj domov opravit.

Pak je tu třetí skupina, která je nejproblémovější a která se naučila jen využívat sociální dávky. Tady je řešení vytvořit jim důstojné, ale nepohodlné bydlení, aby je to nutilo se postavit na vlastní nohy. Například vytvořit byty s 24hodinovým dozorem, který by zabránil, když se podnapilý otec vrátí ráno domů, aby nešikanoval rodinu. Koupelnu by obyvatelé bytů měli na mince společnou na patře.

Také uvažujeme o zavedení stravenek na jídlo. Tím chceme zabránit tomu, aby sociální dávky za dva dny nenaházeli do automatu nebo je nepropili, jak se často stává.

Existuje někde něco podobného?

V Mostě, za Chánovem je tzv. UNO - ubytovna pro nepřizpůsobivé občany, kde je 24hodinový provoz a funguje to již několik let.

Chcete stavět kontejnerové domy, jako to dělal Čunek ve Vsetíně?

My vůbec nechceme z Prahy radit městům, jak to mají dělat, to bude záležet na nich. Můžou rekonstruovat činžáky nebo postavit něco nového.


Jak chcete města finančně podporovat?

Možností je více, bude záležet, zda koncepci přijme vláda. Například můžeme dát na výstavbu garance nebo dotace. Je také možné použít evropské dotace.

Kde jste se inspirovali?

Jsou různé přístupy. Ve Španělsku měli problémy se slumy. Nejdříve se lidem snažili postavit nové domy a za deset let zjistili, že je to špatně. Protože často se stalo, že děti se nedokázaly odloučit, tak si přistavěly jednoduchý přílepek a za chvíli z toho měli nové slumy. Všude je jiná situace. Naší koncepci připravili lidé, kteří se pohybují v terénu a nejsou to akademické řeči.

Kolik je v republice problémových míst?

V roce 2006 agentura Gabal provedla průzkum a dospěla k závěru, že počet vyloučených romských lokalit je přes tři sta a žije v nich okolo 80 tisíc lidí. Já jsem přesvědčen, že dnes je jich ještě víc a problém se rozšiřuje.

Existují programy, které by tento stav nějak řešily?

Někde se podařilo zaměstnat několik lidí, jinde zařídili doučování romských dětí. Jinde zase vyřešili bydlení pro několik rodin. Neexistuje jediné město v republice, kde by se jim to podařilo propojit, a to chceme dokázat my.

Jedna věc je bydlení, druhá zaměstnanost.

Určitě by bylo dobré rozšířit rekvalifikační kurzy. Pokud ale někdo není zralý na to, aby prošel vzdělávacím kurzem, aby byl zaměstnatelnější, tak jsou tady dobrovolnické práce, které připravuje ministerstvo práce. Ty mají sloužit k tomu, aby nedostávali peníze jen tak, ale aby si zažili práci a získali pracovní návyky. Pokud do takové práce nenastoupí a neodpracují 30 hodin, tak dostanou pouze existenční minimum místo životního minima.

Před půl rokem Čunek přišel s tezí, že rozvětvená romská rodina je jednou z brzd, které brání Romům se lépe integrovat do společnosti. Co na to říkáte?

V romských rodinách je větší míra solidarity, než je běžné a rozumné. A měli bychom s tím pracovat. Jiří Čunek říká věci tak, jak jsou, nehledá zakulacená slova a je jediným politikem, který se nebojí říkat, co si ostatní jen myslí.

Vy mu nemáte za zlé, že ve Vsetíně řešil problém s Romy těsně před volbami a že mu to v nich hodně pomohlo?

Jediné město Vsetín dokázalo vzít 600 lidí ze zbídačeného domu a převézt je jinam. Když to srovnáte, kde bydlí dnes, tak je to sto a jedna. Když se tam zeptáte lidí, tak většina vám řekne, že jsou spokojení. Když se zeptáte lidí tady v Praze, tak každý bude inženýr a řekne, jak to udělal špatně.

Ale já si myslím, že Jiří Čunek to myslí s Romy dobře. To je jako s rodičem, když vám všechno dovolí, tak nedělá dobře, ale ten, který vás někam vede, vypadá přísně, ale je to správné. Tak je to i s tou koncepcí. Vypadá tvrdě, ale myslím, že těm lidem to pomůže.