Článek
Podle politologa FSV UK Jana Kubáčka mají největší šanci na úspěch řecká a nizozemská varianta. "Obě jsou poměrně umírněné, vítězi voleb umožňují snazší budování povolebních koalic. Oslabují současnou nerovnost hlasů mezi odlišně lidnatými kraji a udržují pluralitu politické soutěže," uvedl. Oba modely mohou také dlouhodobě vést k formování předvolebních koalic.
Řecká úprava nabízí podle něj řadu podobností s již existujícím systémem a plovoucí bonus, který není pevně dán a je odvozen až od volebního výsledku a voličské účasti. Navíc odpovídá nejvíce vládnímu zadání. Tato varianta dostala v ministerské anketě nejvíce hlasů.
"Nizozemský model je atraktivní zejména pro menší koaliční strany, protože ředí vliv lidnatosti volebních krajů a nejsilnější strany posiluje pouze umírněně tak, aby spíše vyhledávaly povolební koaliční spolupráci. Proto ale bude z řad poslanců a senátorů ODS přijímána spíše vlažně, což ji může zablokovat v procesu schvalování," dodal.
Podle politologa Masarykova ústavu AV ČR Michal Pehra záleží především na tom, jakým způsobem se budou odevzdané hlasy přepočítávat na mandáty.
"Jsem spíše pro systém, který by co nejspravedlivěji rozděloval hlasy, tedy co nejvíce poměrný," poznamenal. Upozornil na to, že z hlediska poměrnosti systému je nejlepší mít co největší volební obvody. "To z pravidla více odpovídá odevzdaným hlasům," řekl.
Zbořil: změna volebního zákona problémy nevyřeší
Zcela jiného názoru je politolog z FF UK Zdeněk Zbořil, podle kterého není volební reforma nutná. "Žádný nový volební zákon nezabrání frakčním bojům uvnitř politických stran, přebíhání, které není ničím jiným než útěkem od odpovědnosti," zdůraznil.
Při všech dosavadních pokusech o změnu volebního zákona šlo politickým stranám podle něj spíše o to dosáhnout nějakého individuálního prospěchu a vycházely z výsledků posledních voleb. "Připravovaly se tedy na něco, co už bylo, ale žádné volby, dokonce od roku 1990, neměly stejný průběh," podtrhl.
Vláda je, jak uvedl Zbořil, pozitivně motivována snahou zabránit obtížnému sestavování koaličních vlád. "Vše se ale soustřeďuje až příliš na problém upravování velikosti volebních okrsku, který může být zneužit, stejně jako využit ku prospěchu celé věci. Stejně jako manipulace s bonusem pro vítěze," doplnil. Podle něj je například důležitější zjistit, jaká je možnost manipulace volebnímu výsledky. "Zda (mít) lepší pravidla kontroly nad průběhem voleb, včetně předvolební kampaně, není důležitější, než všechny hokus-pokusy," dodal.
Koalice chce větší poměrnost a posílení vítěze
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) dostal od vlády za úkol vybrané varianty převést do paragrafovaného znění zákona, hotov s návrhy chce být do měsíce. Poté bude koalici čekat další diskuse nad změnou pravidel pro volby do Sněmovny.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) dostal od vlády za úkol vybrané varianty převést do paragrafovaného znění zákona, hotov s návrhy chce být do měsíce. Poté bude koalici čekat další diskuse nad změnou pravidel pro volby do Sněmovny.
Jednotlivé modely, mezi nimi i třetí, skotská varianta, v různé míře kombinují dva cíle: posílení vítězné strany ve volbách a posun k přísněji poměrnému způsobu rozdělení mandátů, který by byl výhodnější pro malé strany. Právě tyto požadavky stanoví i koaliční dohoda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.