Situace v Gruzii bývá srovnávána s rokem 1968 v Československu. Havel uvedl, že "každá paralela trošku kulhá... v každém případě se tu sráží dva principy: respekt k mezinárodně uznaným hranicím a podpora sebeurčení národů."

"Když medvěd přepadne trpaslíka, aby se to aspoň vědělo a řeklo. Že trpaslík provedl chybné kroky, může být pravda, ale je třeba říct, kdo je ten hlavní agresor," míní Havel.

"Mně se zdá, jakoby se všechno naše disidentské snažení a všechno co jsme dělali pro rozšíření (Severoatlantické) aliance, nemuselo stát. Je část politických sil, která jakoby se přichylovala k názoru, že je to bratrská pomoc a že se do toho nemáme plést. Dýchnul na mě duch normalizace... zdá se mi, jakoby česká vláda couvla. Nemůžeme se vyhnout otázce, kdo je agresorem," říká.

To, co se dělo v Kosovu, bylo podle Havla jiné. "Jestliže sebeurčení národů podporujeme všude, pak se musíme ptát, proč to není dovoleno v Čečensku," dodal. 

Václav Havel s Václavem Moravcem:. Václav Havel s moderátorem Václavem Moravcemfoto: ČTK/Michal Krumphanzl

Havel: Nejsme schopni elementární pomoci spojenci

NATO by podle Havla mělo dát najevo, že se nebojí. Zároveň připomněl, že do euroatlantického prostoru patří i Ukrajina a Bělorusko. "Doufejme, že nebude druhá studená válka," říká, "trápí mě, že hodně lidí tady nechce ten radar, to se mě zmocňuje beznaděj. Nejsme schopni udělat tak nicotnou a elementární pomoc spojenci."     

Ruský poslanec Semen Badgasarov v pořadu řekl, že přijetí Ukrajiny do NATO vyvolá konflikt mezi různými částmi Ukrajiny. To, co dělá NATO, je podle něj agrese. "Budeme muset přijmout tvrdá opatření," řekl, "jsme znepokojeni kvůli naší bezpečnosti."