Ze všech hlasů byl jeden neplatný, 21 lidí tak napsalo na danou otázku Ne. „Jsme rádi, že přišlo alespoň tolik lidí vyjádřit svůj názor,“ sdělila Milena Hebnarová, předsedkyně volební komise a členka občanského sdružení Obava, které referendum vyvolalo. Podle ní nedošlo mnoho lidí kvůli tomu, že například nevěří, že by svým hlasem mohli cokoli ovlivnit.

„Někteří jsou už i znechuceni z toho, co se kolem stavby přehrady děje, jiní mohou být ovlivněni chováním státu, státních úředníků a možná i některých firem,“ naznačila. Mezi těmi, kdo přišli svým hlasem bojovat proti přehradě byl i devatenáctiletý Martin Zelinka.

„Jsem proti přehradě, protože tady bydlím od malička. Kde pak seženeme takový pozemek. Tady máme klid, je to u hlavní cesty, navíc taťka tady má firmu,“ řekl a pokračoval: „Ti co tady zůstanou, budou trpět nejen kvůli tomu, že budou hned pod přehradou.“

Otázka v referendu
Souhlasíte s tím, aby obec Nové Heřminovy aktivně využila všech zákonných prostředků a dalších legitimních nástrojů, aby zabránila bourání budov na území obce v souvislosti s plánovaným záměrem přehrady v obci Nové Heřminovy, zejména aby ve všech správních či soudních řízeních souvisejících s povolováním přehrady v obci Nové Heřminovy vystupovala vždy proti realizaci záměru přehrady?

Naopak manželé Vlčkovi berou variantu malé přehrady jako nejlepší. „Ta otázka je špatně položena. A pokud chcete vědět pro co jsme, tak pro rozvoj vesnice,“ shodli se. Přibližně tři hodiny od otevření místnosti s urnou odevzdal svůj hlas i starosta Nových Heřminov Radovan Jílka (SNK).

„Hromada lidí je myslím v takové situaci, že stále neví, za co by měli říct ano nebo ne,“ poukázal. Připomněl, že vesnice byla vždy jasně proti přehradě. „A to se nezmění do té doby, dokud stát neřekne A nebo B,“ poznamenal.

Sám ale označil referendum zas předčasné. „Mě není v podstatě jasné nic. Tady je totiž základní problém mezi tím, co slíbí ministr a co vám dá úředník,“ upozornil Jílka.

Výběr nejdůležitějších událostí při plánované výstavbě přehrady v Nových Heřminovech:
1923 - První projekt přehrady v Nových Heřminovech.
1997 - Ministr zemědělství Josef Lux prohlásil, že přehrada se začne budovat do roka a do dne.
1999 - Koná se Krnovská konference o protipovodňových opatřeních, na stole ležel jediný projekt - přehrada; obce z regionu hlasovaly: 13 obcí pro přehradu, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti.
1999 - Okresní úřad v Bruntále požadoval vypracování alternativních studií protipovodňových opatření.
12. března 2007 - Kabinet schválil, že konečný návrh protipovodňových opatření v povodí horní Opavy má vláda dostat do konce března 2008. Doporučeny byly tři varianty - stavba nádrže Nové Heřminovy, stavba této nádrže v menší verzi, kdy nebude zatopena obec, a tzv. nulová varianta.
11. dubna 2008 - MZe představilo variantu menší přehrady, podle níž má přehrada zaplavit na 60 objektů obce. Ministerstvo upustilo od původní velké přehrady, která by zaplavila v údolí celou obec - šlo by o 156 objektů, z toho 87 obytných. S řešením za téměř osm miliard korun souhlasí i ministerstvo životního prostředí.
21. dubna 2008 - Vláda schválila zatopení části obce Nové Heřminovy. Kabinet se domluvil na takzvané menší variantě protipovodňové nádrže, v obci tak bude zaplaveno 56 objektů, z toho 24 obytných. Přehrada má včetně dalších úprav koryta řeky stát 7,7 miliardy korun.