Želví samice totiž mohou dorůstat až 30 centimetrů, mohou vážit tři kilogramy. Řada lidí, která si tehdy koupila roztomilé malé zvířátko, teď neví, co si s takovým velkým tvorem počít nebo se o něj zkrátka nechtějí starat.

Není divu, že pak vodní želvy potkáváme volně v přírodě, například v rybnících, řekách či dokonce v lesích. Podle odborníků je ale tento počin pro naší faunu nebezpečný. Vodní želva je totiž predátor, který může požírat žáby nebo i malé kachny.

O téměř neřešitelném problému dobře vědí v zoologických zahradách. Například v pražské zoo projdou rukama chovatelů stovky opuštěných želv, další desítky nabízejí sami majitelé, kteří už o želvy nemají zájem.

V zoologických zahradách pro ně ale v teráriích nejsou místa. Navíc se tam svým druhem vůbec nehodí. Největší počet opuštěných vodních želv je vypozorován u městských aglomerací - tedy tam, kde si je lidé před několika lety ve velkém nakupovali. Želvy nádherné prý ale dokážou nachodit i spoustu kilometrů, mohou se tedy vyskytovat i ve vesnicích či na odlehlých místech.