Zdráhám se věřit, že člověk, který si zvolil v Česku povolání učitele a vykonává je, jak jsem slyšel, rád a s úspěchem, mohl říci takovou "ráznou" větu. Lze ji totiž klasifikovat jako zastrašování občanů při výkonu jejich práv a svobod.

Václav Klaus jr. sice neprohlašuje, že by jako ředitel toho, kdo by se snažil na škole odbory založit, propustil (to by byl ostatně trestný čin potlačování práv a svobod občanů), ale dopad jeho "rázné" věty je i tak velmi vážný: případný odborář je předem varován - na této škole se dostane do sporu s mocí, s ředitelem, který hrozí odchodem a je navíc synem prezidenta! Výkon jednoho ze základních občanských práv je tak ztížen.

Doufejme, že názor pana ředitele nebude povinnou součástí občanské výchovy na tomto gymnáziu: odborové organizace pedagogů jsou v Evropské unii velmi silné, zaručují v nejširším smyslu svobodu, samosprávu a důstojnost ve výkonu tohoto povolání.

Antikomunismus je u nás dnes většinou záminkou k tomu, aby byla z veřejného prostoru vytlačována slova, která označují sociální podmínky demokracie, jako je třeba rovnost, sociální spravedlnost, dostupnost lékařské péče či vzdělání. Platí to i o slovu "odbory". Demokracie odbory potřebuje, ale naši pravičáci je zesměšňují a pod záminkou boje proti přežitkům komunismu snižují jejich klíčový význam.

Odbory jsou zárukou, že naše občanská práva nezůstanou jen na papíře, že nebudou jen formální, ale reálná, že je budeme moci v podmínkách nerovné tržní společnosti opravdu vykonávat. Svoboda slova a svědomí je formální, pokud je napsána v ústavě, ale nepohodlný novinář či učitel může být vyhnán z práce podle zvůle majitele média či ředitele školy; naopak svoboda slova a svědomí je naším reálným právem, pokud všichni novináři či učitelé stávkují pokaždé, když ji majitel jednoho média či ředitel jedné školy ohrozí.

Učitelské odbory hájí nejen důstojné materiální předpoklady výkonu tohoto povolání, ale i samosprávu profese a tím i její nezávislost na bohatství a moci; chrání učitele jako stav a školství jako systém před vměšováním ekonomické a politické moci.

Postoj ředitele Václava Klause jr. je obrovským krokem zpět v česko(slovenské) politické kultuře, v níž odbory hrály od počátku zásadní roli v obraně demokracie. A lidé to věděli. Například světově proslulý román amerického spisovatele Uptona Sinclaira The Jungle, v němž popisuje tvrdý boj odborářů na jatkách v Chicagu proti nelidskému vykořisťování a nedůstojným pracovním podmínkám, vyšel u nás s velkým ohlasem v nakladatelství Družstevní práce už v roce 1929 pod názvem Jatka.

Základní poučení z tohoto dramatického příběhu, jehož pravdivost byla soudně doložena v nekonečné řadě žalob, je toto: politické svobody musejí být nástrojem k odstranění námezdního otroctví. Nelze být svobodný podle ústavy a otrokem podle pracovní smlouvy, ve sjednocení pracovních a politických práv je právě historická role odborů v budování demokracie.

Naše členství v EU má své velké výhody, které se občané jistě naučí brzy využívat. Jednou z největších je, že k obraně našich zaměstnaneckých (i jiných) práv můžeme mobilizovat evropské instituce všech druhů; a můžeme se bránit také žalobami u evropského soudu.

Nezapomínejme na to: protiodborářská alergie Václava Klause jr. by mohla být i nakažlivá, když už může být, jak se zdá, dědičná.

PRÁVO 8. září