Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu Gender studies, který se na problematiku rodiny, životních hodnot a rovnosti pohlaví ptal mladých Čechů a Češek.

Názor budu chodit do práce, finančně zajistím rodinu, aby partnerka nemusela pracovat na plný úvazek a mohla více času věnovat rodině a dětem, jednoznačně podpořilo 38 procent mladých mužů.

K ještě jednoznačnějším závěrům dospěl před několika lety výzkum Sociologického ústavu, podle něhož mít ženu v domácnosti si přejí dokonce dvě třetiny všech českých mužů.

„Fungování rodiny je skutečně klíčová otázka. Převládající názor na rodinu v té které zemi ovlivňuje penzijní systém, chování firem, školství, zaměstnanost i sociální politiku. Proto je o rodinnou politiku tak tvrdý politický boj,“ uvedl ekonom Jan Švejnar.

Podobný názor má členka sociálního výboru Poslanecké sněmovny Anna Čurdová (ČSSD). „Prorodinné politiky, postoje politických stran k ženám vyhrávají či prohrávají v Evropě volby,“ konstatovala.

Náhrada maminky

Důvody, proč čeští muži preferují rodinu, nemusejí být jen kladné. Podle rodinných poradců stále více českých mužů hledá v manželce nikoli rovnocennou partnerku, ale jakousi náhradu maminky, která se o něj bude starat a současně mu tolerovat poměrně vysokou míru svobody. „Takzvaní mamánci, pokud se vůbec rozhodnou oženit, mají hodně konfliktní manželství,“ shodují se rodinní terapeuti.

Jak navíc připomněla analytička Informačního a poradenského centra ROSA Martina Hronová, podíl mužů na každodenním chodu rodiny je stále nízký. Ochotně přenechávají svým zaměstnaným ženám téměř veškeré domácí práce i péči o děti.

Podle studie University of Michigan manžel přidává manželce sedm hodin práce v domácnosti týdně. „Z tohoto pohledu největší ochotu doma více pomáhat, než je běžný průměr, vykazují muži s vyšším vzděláním,“ tvrdí Hronová.

Bez dvou příjmů to většinou nejde

Průzkum také ukázal, že mladé české ženy sice požadují rovnoprávnější rozdělení rodinných povinností, ale chtějí minimálně tři roky zůstat doma s dětmi.

Za to, že ve skutečnosti ženy naopak brzy po porodu spěchají opět do práce, může zejména nedostatečná státní podpora mladých rodin. Splácet celá desetiletí hypotéku na byt ve výši třeba 11 tisíc korun z jednoho platu je pro většinu z nich prostě nedostupné. Proto musí mít běžná česká rodina dva příjmy.

Preferované dojíždění do zaměstnání, kdy živitel pracuje stovky kilometrů od rodiny, k níž se vrací jen na část víkendu, rovněž stabilitě rodiny moc neprospívá. A ztráta kvalifikace, kdy se žena snaží doma dovést dítě alespoň do první třídy, z ní automaticky udělá do konce života těžko zaměstnatelnou osobu.

Cenově dostupné služby pro domácnost nejsou v Česku běžné. Mladá rodina přitom nebude moci příliš počítat s tím, že hlídání dětí převezmou dědeček a babička. Těm se totiž podle vládních záměrů podstatně prodlouží doba odchodu do důchodu.

Přes uvedené problémy považuje 87 procent mladých Čechů a Češek šťastné manželství za významný životní cíl, kterého by chtěli dosáhnout. Rodina v podobě táty a mámy je podle 78 procent dotázaných tím nejlepším prostředím pro výchovu dětí. A rodiče jsou velmi důležití pro dvě třetiny obyvatel.