Pokud se tak stane, otevírá se široké pole pro nejrůznější úvahy o tom, co to bude znamenat, jaká vláda - stranickopolitický i personálně - vznikne a kdo ji povede, resp. zda bude země směřovat k předčasným volbám. Nehodlám teď rozmnožovat tyto spekulace a soustředím se na otázku, zda by Špidlova vláda měla ve Sněmovně uspět.

Předem poznamenávám, že jsem v uplynulém období, zejména od podzimu, kdy Vladimír Špidla prohlásil svého úspěšného předchůdce v čele strany i vlády Miloše Zemana za politika minulosti, kriticky posuzoval premiérovu činnost ve vedení soc. dem. i vlády. Vyjádřil jsem i výhrady k přípravě a pojetí reformy veřejných financí. Po ustavení koaliční vlády v létě 2002 jsem upozornil, že slabá koaliční vláda bývá často nevýkonná a že menšinová vláda může mít větší prostor a možnosti pro vládnutí.

Odmítl jsem také prázdné řeči o novém stylu a demokratičtějších způsobech ve vedení soc. dem. Jsem přesvědčen, že se žádný nový styl nevytvořil a že fungování soc. dem. je horší než dříve, protože celá strana je vnitřně oslabena, a proto i méně akceschopná a že zbytečně ztratila důvěru mnoha občanů. Na těchto soudech ani po časovém odstupu nemám důvodu něco měnit.

Dalo by se proto ode mne čekat, že využiji situace a vládu v klíčových hlasováních nepodpořím. Nic takového nemám v úmyslu, protože by nebylo dobře, kdyby vláda s navrhovanou reformou veřejných financí ve Sněmovně neuspěla.

Hlavním důvodem je současný stav naší parlamentní scény. Druhá nejsilnější strana, ODS, sice úspěšně zvládla výměnu vedení a dosáhla zvolení Václava Klause prezidentem republiky, ale skladba a činnost její stínové vlády nepřesvědčují, že by byla lepší než vláda současná. Naopak. Za daných poměrů by ODS sama na vládu nestačila a její případná velká koalice s ČSSD by nyní znamenala jen další rozmělnění programových hodnot a kontur politiky s negativními důsledky pro důvěru občanů k politické reprezentaci.

Koaliční strany, KDU-ČSL a US-DEU, jsou před sjezdy, na nichž se bude volit jejich nové vedení. Ať tak či onak, žádná velká vnitřní stabilita v nich není. Před sjezdem v roce 2004 je i KSČM, jež vedle volby nového vedení bude muset stanovit i svou další programovou a politickou orientaci. V této situaci by ani předčasné volby tyto poměry výrazně nezměnily. Vycházím tu z předpokladu, že žádná další strana by se v nich do Sněmovny nedostala. Možná by v ní chyběla i US-DEU.

Za vážný důvod, proč by Špidlova vláda měla pokračovat, považuji i nezbytnost soustavně připravovat zemi na vstup do Evropské unie, abychom mohli v roce 2004 již jako člen Unie plně využívat všech možností (včetně finančních), jež s tím jsou spojeny. Spory o vytvoření a složení nové vlády by tuto přípravu do značné míry paralyzovaly.

Při posuzování problémů spojených s případnou změnou současné vlády se často podceňují technicko-organizační momenty a stránky vládnutí. K nim patří kontinuální organizovaný a koordinovaný proces činnosti vlády a jejích orgánů, který vyžaduje i personální stabilitu nejen byrokratického aparátu, ale i vládních činitelů.

Blížící se členství ČR v EU i stále ještě nedokončená sociálně ekonomická transformace takovéto působení vlády vyžadují. Lidí, kteří umějí řídit resorty, u nás mnoho není a každý nový člověk potřebuje čas, má-li schopnosti, aby se to naučil. Naše politika si dosud nezvykla s těmito zkušenostmi jako důležitými hodnotami odpovědně zacházet.

Současná vláda až dosud příliš výkonná nebyla. Reforma veřejných financí je pojata jednostranně, z hlediska krácení výdajů. Promyšlená hospodářská politika dosud chybí.

Vláda však funguje a tuto aktivní hospodářskou politiku musí nyní připravit a provádět. Má tu na co navazovat z éry předchozí Zemanovy vlády. K tomu by měla dostat ještě čas a příležitost.

Je dobře, že Špidla jako předseda vlády upozornil veřejnost, že se nacházíme v kritické fázi naší civilizace. Důležitější však než tato obecná prohlášení je, aby dokázal, že jeho vláda bude opravdu akceschopná a výkonná. Pokud jde o vnitřní poměry soc. dem., musí prokázat, že umí naslouchat názorům druhých a respektovat je. I to patří k umění politiky a politika.

Každé politické rozhodnutí má své klady a zápory, jejichž poměr nelze exaktně stanovit. U mne, nejen z hlediska soc. dem., ale i obecnějších zájmů ČR, převažují důvody pro pokračování koaliční vlády s Vladimírem Špidlou v čele. 

(Autor je poslancem za ČSSD)

PRÁVO 6. září