Hornorakouská vláda dala loni na české protijaderné aktivity celkem asi 12 miliónů korun, asi tři čtvrtě miliónu korun dostaly i Jihočeské matky. Byla jste v té době členkou vlády, jak to tedy hodnotíte?

Je to jejich věc. Ale myslím si, že nedělají nic nelegálního, když jde o přeshraniční granty. A to jsou dnes prakticky všechny, v rámci EU jde o naprosto běžnou záležitost. Žádný vliv na to nemám a s vládní účastí to nemá nic společného.

Dodneška musím vyvracet, že stále jsem Jihočeská matka. Jsem přece místopředsedkyně Strany zelených, dělám politiku, a ne aktivistku v ekologickém sdružení. Ale myslím, že se má zkušenost z nevládních organizací zúročila.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) posuzuje dopady možné dostavby Temelína na životní prostředí (EIA). Říkala jste, že je chybou zelených, že to připustili. Co s tím ale budete dělat, vždyť jde o přípravu stavby?

Ano, je to příprava na stavbu. A nemůžeme s tím udělat nic, protože to je speciální proces, který probíhá podle zvláštního zákona. Řídí ho MŽP a žádný politik do toho už vstupovat nemůže. Vstoupit do toho mohou obce, občanská sdružení a na závěr MŽP, které rozhodne o závěrečném stanovisku. Čili je to nyní už jen na úřadech.

Otázka, zda ČEZ, stále ještě většinově vlastněný státem, bude dál pokračovat v přípravě stavby, už na úřadech není. Ale že jde o začátek, je pravda. Koaliční dohoda říká, že se nebude plánovat a podporovat výstavba nových jaderných bloků. A tohle už plánování je. Politici tedy mohou ovlivnit, jestli bude probíhat územní a stavební řízení.

Není vhodné kvůli budoucnosti energetiky ještě v Temelíně přistavět další blok, když už tam ta elektrárna je?

Ale proč bychom ho stavěli, když teď vyvážíme tolik elektřiny, že se to rovná produkci Temelína? Hlavní argument je, že ten zdroj nepotřebujeme. A nepotřebovali jsme ho ani před deseti lety. A podle prognóz to vypadá, že první problém mezi výrobou a spotřebou elektřiny, tedy určitý nedostatek zdrojů, nastane po roce 2020.

Zdroje samozřejmě plánovat musíme, nemůžeme to úplně pustit, ale v každém případě je dost času poctivě vydiskutovat plusy a minusy jednotlivých zdrojů, obnovitelných zdrojů, dovoz a vývoz. Stavba Temelína bez vyhodnocení a analýzy potřeb je nesmysl.

Za hlavní problém zelení označují vyhořelé jaderné palivo. Není ale možné, že vědci posléze vymyslí, co s ním, a pak už nebude proti čemu protestovat?

To už tu jednou bylo. V 50. letech se říkalo, že poručíme větru, dešti. A dodneška mu neporoučíme.

Souhlasíte, aby energetická koncepce státu měla podobu zákona, tedy aby o ní místo vlády rozhodovali poslanci, jak chce ČSSD?

Nesouhlasím. Koncepce vždycky schvalovala vláda. Vytrhnout jednu věc z celého systému a dělat z ní zákon není dobré. Parlament by se ale podle mě měl věci věnovat. Měl by vyhlásit celostátní referendum k Temelínu a dát tu otázku ke zvážení veřejnosti. To je to, co by parlament měl v otázce dostavby jaderné elektrárny udělat.

Mělo by se na sjezdu SZ počátkem září mluvit o radaru?

Usnesení myslím navrženo není, ale plzeňská organizace navrhuje otevřít debatu o radaru. Je tedy možné, že se o tom bude mluvit. Primárně je ale sjezd volební a ke stanovám, takže by neměl být programový. Sama za sebe se ale domnívám, že by byla potřeba programová diskuse, a to třeba o radaru, protože o něm se náš volební program nezmiňoval.

Na místě je tedy buď programová konference, nebo delší debata ve straně, že bychom se v rámci seminářů, workshopů zabývali novými tématy. To ale až po sjezdu. Programový sjezd by mohl být v příštím roce.