Stožáry měly stát na kopci mezi Rousínovem, Slavkovem u Brna a Velešovicemi, nedaleko místa, kde se roku 1805 střetla rakouská, francouzská a ruská vojska. Eldaco plánovala, že by větrníky mohly zásobovat elektřinou několik tisíc lidí. Rousínovská radnice by navíc dostala nemalý příspěvek do svého rozpočtu, pravděpodobně v miliónech korun.

Ochránci přírody i někteří místní ale upozorňovali na to, že stavba ovlivní životní prostředí, ublížit by mohla především ptákům v okolí, a poškodí výhledy na lokalitu v blízkosti bojiště, kde se roku 1805 střetla francouzská, rakouská a ruská vojska. Odpůrci stavby poukazovali i na blízkost radaru NATO. Elektrárny by podle nich zasahovaly do jeho ochranného pásma.

Společnost Eldaco měla původně k výstavbě stožárů povolení, proti rozhodnutí stavebního úřadu se ale postavil jihomoravský krajský úřad a také ministerstvo životního prostředí. Rousínovský stavební úřad tak musel svoje původní stanovisko přehodnotit a uzznal, že stavba by skutečně na plánovaném místě nebyla vhodná.