Když například soudce mocného šéfa drogového gangu, jehož policisté dva roky naháněli v potu tváře, propustí z vazby na příslib, že ten nikam neuteče (pochopitelně okamžitě uteče), je nebezpečné byť pomyslet na podezření z korupce.

Podezírejte z něčeho takového moc, jež vás pak může za takovou pomluvu soudit.

Tohle všechno bývalému "prvnímu sparťanovi" Petru Machovi nedošlo. Trestní senát, který ho poslal za mříže kvůli daňovému deliktu, osočil v rozhovoru pro noviny z rozhodování na politickou objednávku. Nic nového; téměř všichni odsouzení si myslí, že jsou nevinní a že jim soud křivdí. A padla kosa na žulu. V březnu mu za urážku soudu Obvodní soud v Praze 4 vyměřil pokutu 400 tisíc korun. Nezapomeňme tu částku. Na tolik si soudcovský stav cení svou čest. Za kolik stojí čest soudců skutečně, se nikde nedozvíme, ale bylo by zajímavé to porovnat.

Shrňme si to. Odsouzený Mach se dopustil emotivního výroku, soud se ješitně urazil. Před českými soudy se odsouzení vrazi dopouštějí po vynesení rozsudku výroků daleko silnějšího kalibru. Byl za to někdo z nich taky odsouzen k pokutě? Nevzpomínám si. Odvolací soud včera ten ješitný rozsudek zrušil a ukončil tak prozatím jednu trapnou historii. Z toho mi vyplývá, že v globálu to s urážlivostí soudců zase nebude tak hrozné.

PRÁVO 5. září