"ODS je normální zdravou politickou stranou v tom smyslu, že uvnitř existuje takové to zdravé pnutí, rivalita, ambice. Je to velmi dobře. Neexistuje člověk v ODS, se kterým bych měl stoprocentně shodný názor," přiznal Topolánek Právu.

Vnitrostranické spory vznikaly například s potřebou představit alternativu k vládní reformě veřejných financí. Na povrch se dostaly krátce poté, co stínový ministr financí a vlivný šéf poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý v televizní Sedmičce nečekaně představil originální nápad na vyplácení tzv. plošné sociální dávky čítající kolem čtyř tisíc měsíčně, která by nahrazovala všechny ostatní, včetně nemocenské či důchodu.

Na stranickém grémiu sice svůj nápad ohlásil, ale v žádném z oficiálních dokumentů do té doby nefiguroval. Místopředseda ODS Petr Nečas v první reakci Tlustého návrh zpochybnil s tím, že je to "syrová myšlenka" a že podle jeho propočtů by se náklady státu v případě plošné dávky mohly spíše zvýšit. Občanští demokraté nakonec sólo akci Tlustého vyřešili kompromisem. V konečném znění své varianty zvané Modrá šance jej zařadili jako jednu z alternativ. To může být chápáno jako potvrzení Tlustého výsadního postavení v rámci ODS.

Jak se zalíbit všem?

"Nevím, jestli má výjimečné postavení ve stínové vládě. Je to předseda klubu, je to stínový ministr financí," tvrdí Topolánek. Tlustého návrh označil za přínos do debaty v době, kdy celá Evropa řeší problém "soumraku sociálního státu". ODS se nakonec podle Topolánkových slov rozhodla konkrétní alternativu k reformě představit až před volbami. "Chtěli jsme předložit koncept, ne detailní paragrafové znění. Sněmovna by z toho stejně nepřijala nic," vysvětlil Nečas s tím, že návrhy ODS by určitě smetli soc. dem. a komunisté.

Neshody v postklausovské ODS se ale projevily už na počátku roku, kdy Topolánek sestavoval stínový kabinet. Podle tehdejších informací Práva Topolánek obsazení resortů téměř nekonzultoval, čímž u části spolupracovníků vzbudil nevoli. Stínová vláda přesto představuje maximálně vyvážený obraz vlivných uskupení v ODS - poslanců, senátorů a regionálních představitelů.

Stejně tak se v ní objevují jak straníci známí svou loajalitou ke Klausovi, jako je místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová (kultura) či poslanec Martin Říman (průmysl a obchod), i občanští demokraté, kteří s Klausem mívali spory - např. místopředseda ODS a středočeský hejtman Petr Bendl (doprava) nebo místopředseda Sněmovny Ivan Langer (vnitro). Zavděčit se všem a současně vytvořit akční opoziční tým je však zjevně pro Topolánka téměř nemožné.

Zatím se zdá, že navrch mají uvnitř stínové vlády poslanci. Jejich vliv uznává i Topolánek. Nedávno v tisku vyjmenoval jména sněmovních kolegů Nečase, Tlustého, Langra, Římana či Michala Doktora, které nepřímo označil za ty, kteří s ním nebyli spokojeni. Pomineme-li Topolánka, pak jsou právě tato jména v souvislosti s kritikou vládní reformy nejvíce slyšet.

"Se všemi natolik často komunikuji, že nevidím nějaký zásadní problém. Že máme různé názory na řešení, to je proboha normální," poznamenal k výše jmenovaným Topolánek.

Setne stínové hlavy?

Současně se začíná ukazovat, že nynější stínovou vládu trápí stejné problémy, jako v případě opozičního kabinetu Klausova. Tento tým si po loňských prohraných volbách od pozdějšího prezidenta vysloužil ostrou kritiku mj. za lenost některých členů.

S působením části stínových ministrů není dnes spokojen ani Topolánek a stejně jako Klaus tvrdí, že složení skutečné vlády sestavované ODS by se značně lišilo od vlády stínové.

"Já jsem s prací těch lidí spokojen v tom smyslu, že někteří dokáží i tu svou práci prodat mediálně, na veřejnosti, odborně. Někteří méně a není to vždycky jenom jejich neschopností," hodnotí své podřízené Topolánek s tím, že by chtěl na podzim "vytipovat problémy resortů, které mediálně nebo i věcně ten člověk nezvládl. Pak se budu rozhodovat o tom, jestli ten člověk na tu práci stačí nebo nestačí."

Například poslanec Hynek Fajmon (ODS) svaluje vinu na média: "Hlavní problém u nás je ten, že média české instituce jako celek ignorují a nereferují ani o oficiální vládě a její činnosti, natož pak o stínové vládě," řekl Právu.

Fajmon, který v minulosti vždy stál pevně za Klausem a nepatřil zrovna mezi Topolánkovy příznivce, nyní svému stranickému šéfovi vyjadřuje silnou loajalitu. Třeba jej chválí za nápad svrhnout současnou vládu všemi demokratickými prostředky.

Škatulata se hnou

Právě proto, že zatím není vůbec zřejmé, kdo by případně za ODS zasedl do vlády, je pochopitelná nejednotnost pokud jde o vyvolání předčasných voleb. Odhodlání využít k pádu vlády všechny páky ohlásil nedávno Topolánek bez konzultace se stranickým vedením.

Hned na to se objevily informace, podle nichž řada spolustraníků Topolánkův krok chápala jako úlet. Poté začal Topolánek svá slova mírnit s tím, že ODS na odvolání vlády nemá dost sil. Nyní tvrdí, že ODS bude hlasování o důvěře kabinetu iniciovat, pokud Špidlova vláda sama o tuto důvěru nepožádá.

Mnozí v ODS si zřejmě uvědomují, že za současné situace by bylo převzetí vládní zodpovědnosti po případných vyhraných předčasných volbách značným rizikem už proto, že by ODS musela provést nepopulární škrty. Dalším důvodem Topolánkových rivalů může být víra, že ODS do příštích voleb půjde s podstatně jiným vedením, čehož je nejprve třeba dosáhnout.

Svůj senátorský handicap chce Topolánek odstranit nejpozději v řádných sněmovních volbách v roce 2006 tím, že bude kandidovat jako lídr v hlavním městě. Do Prahy se za ním z Ostravy nyní stěhuje i zbytek jeho rodiny. To však může být už pozdě, budou-li předčasné volby. Sjezd, na němž se bude měnit stranické vedení, se totiž koná koncem příštího roku.

Šéf nemá nic jisté

Podle informací Práva si Topolánek znovuzvolením vůbec není jistý. Přesto, jak Právu řekl nejmenovaný člen z vedení ODS, nemusí se obávat členské základny, ale především některých místopředsedů. Konkurenci může spatřovat např. v osobě Nečase. Ten byl na loňském sjezdu favoritem, avšak Topolánek jej díky dohodě několika stranických regionů převálcoval.

Podle dobře informovaného zdroje z vedení ODS se Nečas dosud s prohrou nesmířil. "Jestli se někdo bude snažit předsedovi zavařit, tak je to právě Petr Nečas. A už na tom pracuje," řekl Právu zdroj. Příští rok Nečasovým odpůrcům nemusejí vyjít obchody obdobné těm na loňském sjezdu.

Nečas se však brání: "V tuto chvíli vůbec tímto směrem neuvažuji. Jednoznačně uvažuji v tom směru, aby toto vedení dovedlo ODS ke kvalitnímu volebnímu výsledku a do vlády." Na dotaz, zda Topolánka považuje za dobrého šéfa, Nečas odpověděl: "Jsem přesvědčen, že toto vedení ODS jako tým pracuje velice dobře."

Topolánek svou ambici stanout v čele vlády netají. "Já pro to udělám absolutně všechno, co bude potřeba."

Dalšími adepty kromě Nečase mohou být např. Tlustý či Říman. Všechny tři zmíněné už loni prosazoval Klaus. Ten nyní - stejně jako představitelé ODS - tvrdí, že mezi ním a ODS téměř neexistuje komunikace. Některé kuloárové hlasy to však zpochybňují s tím, že si Klaus nenechá ujít příležitost ovlivnit personální obsazení strany, v níž jedenáct let šéfoval a jejíž struktury dobře zná.