Podle zasahující lékařky Edity Richterové měl blesk trefit kovovou lahvičku barvy ve spreji, kterou měl hoch při hře v ruce. Policisté zase pracovali s informací, že blesk mohl přitáhnout kovový odznak na chlapcově košili, uvedla jejich mluvčí Marcela Lavická.

Na výsledku to nic nemění. "Stav hospitalizovaného je stabilizovaný a vážný, ale lepší se,“ řekla Anna Nesvadbová, mluvčí brněnské nemocnice, kam byl hoch převezen. Speciální statistiku o počtu lidí zasažených bleskem zařízení podle ní nemá.

"Je to v podstatě zásah vysokým napětím, což není taková rarita, a nás zajímá spíš průběh než čísla. Ale je fakt, že s takovými případy se u nás v posledních letech aspoň jednou za rok setkáváme,“ doplnila.

Stromy přitahují blesky různě

Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí podle mluvčího generálního ředitelství českých hasičů Petra Kropáčka při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v těsné blízkosti sloupů elektrického vedení a vysokých osamocených stromů. Velkým rizikem je za bouřky i koupání, windsurfing a plavba v loďce.

"Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty ani deštník – fungují totiž jako bleskosvod. Stojí za to si připomenout případ, kdy blesk připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky,“ upozornil Kropáček.

Pět let stará studie pro Arborist News uvádí jiný zajímavý údaj: ne všechny stromy jsou pro blesky stejně přitažlivé. Navzdory lidové představě totiž nerozhoduje jen výška stromu, ale i hloubka kořenů. Velmi vysoká pravděpodobnost zásahu blesku tak provází liliovník či akát, vysoká míra nebezpečí je i u dubu a jasanu, relativně nízká pak u buku či jírovce.

Pravidla na to, jak se ochránit před bleskem, když při bouřce nemůžete utéct do domu či do uzavřeného auta, jsou stručná: v přírodě si najděte dolík, dřepněte si na bobek a odložte všechny věci obsahující kov.

Za bouřky mobilem nevolejte

A když někde moknete za běsnění blesků, ať vás ani nenapadne volat mobilem. Jedna z mnoha statistik již zná případy, kdy telefonování za bouřky připravilo lidi o zdraví. Zatímco za běžných okolností by totiž výboj sjel po kůži, telefon přitisknutý na ucho se stal před dvěma roky pro 15letou Londýňanku osudným – blesk jí tělem projel. Skončila na vozíčku a má řadu dalších potíží. Značný počet lidí zasažených bleskem při telefonování mobilem se stal v těchto dnech tématem i v Rusku.

Bohaté zkušenosti s blesky v přírodě mají také horolezci a vůbec vyznavači vysokohorské turistiky.

Jeden z nich, Jiří Hrbáček, na webu alpy.net varuje, že stan netvoří žádnou ochranu a v některých místech může být zasažen s větší pravděpodobností než člověk ležící mimo něj. Lektor Lékařské komise Českého horolezeckého svazu Martin Honzík zase na webu připomíná, že i když člověk promokne a odporuje to pocitu bezpečí, je lepší se vydat do deště než ukrývat se pod osamělým stromem či pod skalním převisem. Naopak od skalních věží či osamělých stromů je třeba udržovat několikametrový odstup, a je-li po ruce uzavřený les, nejlepším útočištěm je skupina menších stejně vysokých stromů.

Bouřky na webu

Podle odborníků se blesk v okamžiku úderu obvykle rozdělí na množství drobných vedlejších výbojů a ty zasáhnou nejbližší okolí. Pokud by někoho zasáhnul hlavní bleskový výboj, neměl by šanci přežít.

"Zásah člověka bleskem je spíše dílem náhody, avšak svou roli hraje i nedostatečná informovanost veřejnosti o rizicích, která při bouřce hrozí. Dá se říct, že lidé se dnes v těchto situacích chovají méně zodpovědně, než tomu bylo v minulosti. Těžko si například představit, že by někdo kvůli bouřce o dovolené změnil svůj naplánovaný program,“ poznamenal meteorolog Roman Volný z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

O tom, kde právě na území České republiky udeřil blesk, informují podle něho aktuální blesková data na webových stránkách ČHMÚ. Z údajů, které jsou aktualizovány každých deset minut, mohou zájemci získat představu o pohybu a intenzitě bouřky.