Lokality s omezeným vstupem jsou například v okolí Vosecké boudy, Lysé hory a Kotle, pramen Labe, okolí Luční hory a Stříbrný hřbet, Liščí hory a Studniční hory, Obří důl, okolí Sněžky, Lví důl, Dlouhý a Pomezní hřeben nad Dolní Malou Úpou, Dvorský les a okolí Černé a Světlé hory.

Část sběračů borůvek, jejichž cena se pohybuje kolem 100 korun za litr, se podle mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Aleny Machačové samozřejmě rekrutuje i ze sociálně slabších českých rodin, drtivou většinu, možná i přes 90 procent, ale tvoří Poláci.

Podle správců lesů není příčinou masového ataku Poláků na české borůvčí jeho větší plodnost. Ta je na obou stranách hranice stejná. V Česku jsou ale podle nich postihy za škody, které masový konzumní sběr borůvek s sebou nese, výrazně menší než v Polsku a také pravomoc ochranářů mnohem omezenější.

Ostřejší kontroly zvláště o víkendech

Speciální zátahy na sběrače borůvek se sice v Krkonoších nepřipravují, ovšem o víkendech, kdy lze očekávat zvýšený výskyt borůvkářů, vyráží do terénu také více strážců národního parku včetně dobrovolných, případně i ve spolupráci s policisty.

Zákaz vstupu do určených lokalit letos platí od 20. července, už o pět dní dříve však terénní strážci zaznamenali polské sběrače, kteří z prostoru Malé Úpy odnášeli plné nádoby borůvek. „V loňském roce na každý den vyhlášeného zákazu vstupu do vybraných lokalit národního parku připadalo jedno správní řízení s lidmi, kteří zákazu neuposlechli. A to někteří zaplatili pokutu přímo na místě,“ uvedla mluvčí KRNAP Alena Machačová, podle které bude s letošní borůvková sezóna jen průměrná.

„Nadprůměrný bude ale asi počet borůvkářů. Přišli totiž nyní na nový způsob využití plodů, a to nejen k prodeji jako potravinu, ale i jako barvivo. Někde ve Skandinávii jsou rozmixované borůvky vykupovány. Skutečnost, že jsou borůvky mixovány, opět znamená zhoršení způsobu sběru, mohou to totiž brát i s lístečky,“ povzdechla si Machačová.

Snáz se tak zničí nejen vlastní borůvčí, ale i mnohé chráněné rostliny, které v něm rostou.

Nejvíce škodí česací hřebeny

Polští sběrači páchají nemalé škody v Jizerských horách, kde nerespektují chráněná území. Právu to sdělil ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Ludvík Řičář. Kromě toho, že sběrači nechávají v lesích odpadky, ničí zvlášť chráněné druhy rostlin, ruší i zvěř a devastují porosty borůvek.

„Snižují tím potravní základnu pro semenožravé ptáky a savce,“ podotkl Řičář. Zároveň upozornil, že ačkoli není sběr lesních plodů zakázán, nesmí ale při něm sběrači poškozovat přírodu a mohou sbírat plody pouze pro vlastní potřebu, což se mnohdy neděje. „Když potkáte sběrače borůvek, jak jde z lesa ověnčen dvěma dvacetilitrovými kbelíky a na zádech má padesátilitrový sud, tak vás jistě napadne, že to nemá pro vlastní potřebu.

Naopak na takovéto sběrače už přímo na parkovištích čekají překupníci, kteří od nich na místě borůvky vykoupí,“ popsal své zkušenosti Řičář. Takovéto množství borůvek podle něho nelze nasbírat bez pomoci česacího hřebenu. Právě tímto způsobem poškozují česači borůvčí nejvíce.

Problémy se sběrači borůvek očekávají po zkušenostech z předcházejících let také ochránci přírody v Jeseníkách. Největší koncentrace borůvčí se tam nachází v nejvyšších polohách, například v národních přírodních rezervacích Praděd nebo Šerák-Keprník, kde teprve nyní jeho plody dozrávají. „Zatím se na invazi borůvkářů připravujeme ve spolupráci s policií,“ řekl Právu Jindřich Chlapek ze správy CHKO Jeseníky.

Beskydy chrání medvědi

V Beskydech čeká na sběrače borůvek nebezpečí, se kterým se v jiných českých horách nesetkají. V moravskoslezských lesích totiž podle odhadu ochranářů žije asi pět medvědů, pro které jsou borůvky lahůdkou.

„Takže lidi, kteří by borůvky sbírali v přírodních rezervacích nebo ve vyšších polohách, může medvěd opravdu překvapit,“ varoval pracovník CHKO Beskydy Šulgan.

Medvědi se člověku snaží vyhnout, pokud o něm vědí. Proto ochranáři radí, ať se lidé drží turistických tras. Sbírat na odlehlých místech by se nemuselo vyplatit.