Volba hlavy státu se totiž podle ústavy musí konat v posledních 30 dnech před vypršením mandátu současného prezidenta, ale také do 30 dnů poté, co se prezidentský úřad uvolní. Do popředí se tak dostávají úvahy, jak bude po 2. únoru naloženo s prezidentskými pravomocemi.

Ústava dává v této situaci jednoduchý návod. Prezidentské pravomoci přejdou dočasně do rukou premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny. Jak dlouho budou prezidentské kompetence v rukou Vladimíra Špidly a Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD) závisí nyní na politických jednáních. Lídři parlamentních stran se chtějí příští týden sejít a pokusit se najít společného kandidáta pro třetí kolo voleb. Pokud se jim to nepodaří, umožní zřejmě přímou volbu prezidenta.

Kdo vyhlásí referendum?

Premiér se v případě nezvolení prezidenta stává dočasným vrchním velitelem ozbrojených sil. Bude mít právo udělovat státní vyznamenání, jmenovat soudce, vyhlásit amnestii, pověřit a odvolat vedoucí zastupitelských misí.

Další pravomoci bude mít předseda Poslanecké sněmovny. Pokud nebude prezident zvolen ještě v polovině roku, bude moci jmenovat nové soudce Ústavního soudu. Někteří politici se obávají, že Ústavní soud by již pak nemusel být nestranný. Předseda sněmovny by mohl rovněž jmenovat členy Bankovní rady České národní banky a vyhlásit referendum o vstupu ČR do EU. Podle ústavy také jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.

Předseda Senátu by prezidentské pravomoci přebíral v případě, že by byl úřad prezidenta neobsazen v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna.