Zastupitelství už dříve případ odložilo, protože se neprokázalo, že Čunek zamlčel příjmy důležité pro přiznání dávek státní sociální podpory.

Ve zveřejněné zprávě o auditu se objevily informace, že Čunek v té době pobíral například finanční odměny za lobbování v podobě nedaněných náhrad za služební cesty do Prahy. "Pokud by podobné informace vyšly najevo a byly důvěryhodné a ověřitelné, není vyloučeno, že by se tím orgány činné v trestním řízené znovu začaly zabývat," řekl Jarnot.

Dodal ale, že žádné důvěryhodné informace nyní k dispozici nemá. "Zprávu jsem nečetl. Nic co je postavené na domněnkách a úvahách pro nás není směrodatné," řekl a dodal, že každý, kdo má informace o spáchání trestného činu, může podat trestní oznámení. Podrobnou zprávu o auditu má nyní v rukou ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který slíbil, že ji zveřejní.

Nejasnosti kolem pobírání sociálních dávek přímo předcházely Čunkově listopadové demisi na funkci vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. K jeho odchodu z vlády přispěl silný tlak koaličních partnerů i mateřské strany kvůli informacím České televize, že v 90. letech jeho rodina brala sociální dávky a na účtech měla zároveň 3,5 milionu korun. Peníze podle Čunka pocházely z širší rodiny a měly sloužit k postavení rodinného domu a rozjetí podnikatelského záměru, od kterého ale po zvolení vsetínským starostou ustoupil.

Případ odložila policie, která nenašla důkazy potvrzující podezření ze spáchání trestného činu. "Usnesení policejního orgánu o odložení věci jsem po přezkoumání shledal zákonným," řeku v lednu žalobce.