Ačkoli se všeobecně traduje, že vulgární styl zanesli do politiky šéfové ODS a ČSSD Mirek Topolánek a Jiří Paroubek, politologové i psychologové oslovení Právem se shodují na tom, že zhrubnutí přišlo podstatně dříve. A to nejen v politice. Zřejmě jako reakce na někdejší cenzuru.

V případě Topolánka jako jednoho z mála politiků přesto existuje agenturní přehled jeho vulgárních gest a výroků za uplynulé měsíce.

V nedávné době nevybíravý slovník zachvátil také některé zelené politiky, kteří se přitom chtěli od ostatních stran odlišovat právě slušností a odlišným přístupem k politice.

Hledání nepřítele, nebo slovní onanie?

"Politici stále mezi sebou bojují, musí mít nějakého nepřítele, což se promítá do jejich vyjadřování,“ tvrdí například politoložka Vladimíra Dvořáková. Podle ní sice ostré výrazy mohou být i určitým výrazem vypětí, avšak spíše to připisuje právě snaze po znemožnění protivníka. A to nikoli věcnými argumenty, ale právě vulgaritami. Dvořáková připouští, že u některých částí obyvatel může mít takové chování i pozitivní odezvu ve smyslu: ten frajer mu to ale nandal.

A psycholog Karel Humhal dodává: "V psychiatrii se tomu říká slovní onanie, kterou si člověk jakoby uspokojoval své potřeby a současně se tím zviditelnil.“

Nutno dodat, že třeba Topolánek svým někdejším zdviženým ukazováčkem ve Sněmovně byl hodně vidět. Byť zřejmě nepočítal s tím, že se jeho gesto nakonec bude řešit nejen veřejně, ale až na mandátovém a imunitním výboru.

Přeslechnout se nedal ani jeho nedávný atak na Davida Ratha, když prohlásil: "Já použiji ještě dnes jednu citaci z písničky Dana Landy: Vždyť i to největší hovado má svůj strop, vy ho nemáte.“ Přehlédnout pak nešel ani jeho loňský výrok v časopisu Reflex, kdy v souvislosti se snahou médií o zveřejňování informací ze soukromí politiků pravil: "Čtenářům je do toho hovno".

Politická příslušnost nerozhoduje

Výraz "hovado“ pak zaznamenaly mikrofony také u Paroubka. "Chovali jste se ke mně jako hovada, tak mě nechte být,“ nechal se slyšet předloni krátce po oznámení výsledků sněmovních voleb.

A mikrofony zradily opozičního šéfa také později v přímém přenosu při vyjednávání s ODS, kdy svému místopředsedovi Bohuslavu Sobotkovi špitnul: "Hele, nenech se nasrat.“

Kategorii vulgarit pak obohatil také šéf zelených Martin Bursík. Z jeho nedávné mailové korespondence s někdejší šéfkou poslanecké frakce Kateřinou Jacques vyšlo najevo, že také Bursíkovi nejsou cizí slova jako "kráva“, která pronesl na adresu poslankyně Olgy Zubové. A pozadu nezůstala ani Jacques, když na uzavřeném jednání stranického předsednictva hovořila o "prasatech z ODS“, přičemž zápisky z toho se dostaly ven.

"Souvisí to s celkovou atmosférou ve společnosti,“ hodnotí situaci Dvořáková. Připouští, že vulgarity politiků mohou negativně ovlivňovat lidi. Především pak podle ní tím ale politici podrývají autoritu institucí, které zastupují. "Pro demokracii je důležité, aby existovala jakási autorita,“ míní politoložka a dodává: "Nemusím prezidenta nebo premiéra milovat, ale vážím si té instituce jako takové. Tímto ale politik institucí zprofanovává a dostává se na úroveň – lidově řečeno – dlaždičů.“

Negativní dopad chování politiků na chování lidí připouští také Humhal. Není si přitom jist, zda vulgarity používají politici úmyslně, aby tím oslovili některé lidi, anebo je to nedostatek kultury v jejich chování. "Každopádně z toho nemám dobrý pocit,“ dodává psycholog.