„Cíle a formy zůstanou stejné,“ citovala Parkanová ministra obrany USA. „Shodli se, že během volební kampaně zaznívají různá kritická stanoviska, ale skutečnost po volbách je jiná,“ řekla ministryně k výhradám demokrata Baraka Obamy k nákladům na raketovou obranu.

Za dílčí a technickou otázku ministryně označila nedořešenou otázku v placení daní americkým personálem plánované radarové stanice v Brdech, která stále brání uzavření příslušné dohody (SOFA) upravující právní rámec jeho působení. Podpis dokumentu stále není na pořadu dne. Zájem však je, zdůraznila ministryně, předložit oba dokumenty, tedy i hlavní smlouvu o umístění radaru v Brdech, parlamentu letos na podzim.

Celý text hlavní smlouvy o radaru čtěte zde

Na otázku Práva Parkanová řekla, že USA a Polsko sbližují svá stanoviska k dohodě o umístění deseti obranných raket na polském území, které mají s radarem v ČR tvořit evropský pilíř štítu USA. Podle Parkanové zazněly během třicetiminutového jednání s Gatesem přísliby pomoci v afghánské provincii Logar, kde Česko v březnu ustavilo rekonstrukční tým. Součástí společné afghánské mise má být i nasazení českých speciálních sil, vrtulníků a zajištění jejich servisu americkými firmami.

 

Parkanová se týž den setkala s generálem Henri Oberingem, šéfem agentury pro raketovou obranu a dnes zahájí dvoudenní návštěvu základem v Colorado Springs, kde je velitelství strategických sil a raketové obrany USA.

Novináři zůstali venku

Gates pojal setkání se svou českou kolegyní poměrně okrajově. Neukázal se s ní před objektivy a nevyhověl ani požadavku, aby odpověděl na otázku českých médií. Novináři doprovázející Parkanovou nebyli ani vpuštěni do budovy Pentagonu.

Česko s USA o podmínkách případného umístění radaru protiraketové obrany ve vojenském újezdu Brdy vyjednává více než rok. Předmětem diskusí byla zejména hlavní dohoda o radaru, kterou minulý týden v Praze se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem podepsala americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Americký radar v Česku by měla doplnit v Polsku základna s deseti protiraketovými střelami, avšak Washington se dosud s Varšavou na jejím zřízení nedohodl.

 

Parkanová v USA vyznamenala válečného letce

Parkanová ve středu na českém velvyslanectví ve Washingtonu záslužným křížem in memoriam ocenila letce z druhé světové války Josefa Brykse, který zemřel poté, co byl vězněn komunistickým režimem. Vyznamenání převzala vdova po zemřelém Trudie Bryksová, která je původem Angličanka a ve Spojených státech žije.

Bryksová uvedla, že má mnoho dosud mnoho vzpomínek na svého manžela. "Byl to čestný muž," řekla novinářům. Kvůli uvěznění svého chotě mimo jiné posílala dopisy tehdejším československým politickým představitelům.

"Dělala jsem, co bylo v mých silách. Nikdo ale neodpovídal. Dokonce jsem se obrátila na Spojené národy," podotkla. Zavzpomínala také na složité okolnosti toho, jak se dozvěděla o manželově smrti. Československé úřady ji vyslýchaly a označily ji za reakcionářku.

Josef Bryks bojoval za války proti nacistickému Německu jako letec britských vzdušných sil a proslavil se mimo jiné útěky z německého zajetí. Byl držitelem Řádu Britského impéria, o jeho odvaze byl natočen film Srdce v zajetí. Do komunistického vězení se Bryks dostal v roce 1948 poté, co mu nevyšel útěk za železnou oponu. Byl odsouzen na 10 let, v roce 1950 pak na dalších 20 let za údajný pokus o útěk z věznice na Borech. Zemřel ve vězeňské nemocnici v roce 1957.