Průzkum STEM ukázal, že ačkoli je proti ratifikaci 53 procent lidí, pouze 23 procent dotázaných rozumí změnám a dopadům, které by přijetí smlouvy přineslo. Třetina veřejnosti přiznává, že obsahu smlouvy nahrazující euroústavu vůbec nerozumí, a další více než dvě pětiny populace (43 procent) říkají, že spíše nevědí, o čem Lisabonská smlouva je.

Z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který byl zveřejněn ve čtvrtek, vyplývá, že lisabonská smlouva zajímá jen necelou pětinu české veřejnosti. Dvě pětiny dotázaných vůbec nevědí, co to Lisabonská smlouva je, a další dvě pětiny respondentů to tuší pouze matně.

Měl by Parlament ratifikovat Lisabonskou smlouvu? (v %)
 únor 2008
duben 2008
červen 2008
Určitě ne
9
9
15
Spíše ne
39
38
38
Spíše ano
45
4540
Určitě ano
7
8
7
Rozumíte změnám a dopadům, které má Lisabonská smlouva přinést?
 únor 2008duben 2008červen 2008
Určitě ne33
32
34
Spíše ne45
46
43
Spíše ano192021
Určitě ano 3 22
Zdroj: STEM

O budoucím osudu Lisabonské smlouvy, která přináší Evropské unii některé zásadní reformy, rozhodnou parlamenty členských států EU. Irsko dokument odmítlo v referendu, zástupci členských zemí se ale na červnovém summitu shodli na tom, že ratifikační proces bude pokračovat. V ČR je proces ratifikace pozastaven kvůli čekání na verdikt Ústavního soudu, který má určit, zda je smlouva v souladu s ústavním pořádkem ČR.

Smlouva například mění způsob rozhodování v unijních institucích. Počítá také se vznikem funkcí stálého předsedy Evropské rady a jakéhosi společného ministra zahraničí. Na rozdíl od euroústavy, která nevstoupila v platnost, protože již odmítli Francouzi a Nizozemci, nenahrazuje dosavadní smlouvy, nýbrž je jen doplňuje. Neobsahuje také státní symboly - společnou hymnu a vlajku - s nimiž euroústava počítala.