Článek
Výsledky výzkumu, který platí Polsko a EU, ve čtvrtek představila Ivana Holcátová z Ústavu hygieny a epidemiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Česko pokročilo, ale za starou EU stále zaostává
I přes největší pokrok je ale stále hrozba, že člověk zemře před 64. narozeninami, v Česku vyšší než v 15 starých státech unie. V roce 2002 mohl takto předčasně zemřít každý čtvrtý Čech a zhruba každá devátá Češka.
Ve starých státech EU to byl v průměru zhruba jen každý šestý muž a každá dvanáctá žena. Mezi desítkou postkomunistických států, které rozšířily unii v roce 2004 a 2007, byla situace o něco lepší než v ČR jen ve Slovinsku.
Ve starých státech EU to byl v průměru zhruba jen každý šestý muž a každá dvanáctá žena. Mezi desítkou postkomunistických států, které rozšířily unii v roce 2004 a 2007, byla situace o něco lepší než v ČR jen ve Slovinsku.
Od roku 1990 do roku 2002 tak v Česku u mužů pokleslo riziko úmrtí o víc než devět procentních bodů, u žen o čtyři body. Na druhé příčce skončilo Slovensko, kde se riziko u mužů snížilo o téměř osm procent a u žen o necelá čtyři procenta. V patnáctce se v průměru snížilo o necelých pět procent u mužů a o dvě procenta u žen, v desítce postkomunistických států o necelá čtyři procenta u mužů a o více než dvě procenta u žen.
Za zlepšením je medicína a lepší životní styl
V roce 1990 umíralo v ČR předčasně 731 mužů a 284 žen na 100 000 obyvatel. O 12 let později to bylo 500 mužů a 207 žen na 100 000. Průměr deseti postkomunistických zemí činil 682 předčasně zemřelých mužů a 333 žen, průměr patnáctky pak 261 mužů a 162 žen na 100 000 obyvatel.
Za zlepšením podle odborníků stojí moderní medicína a léčba, změna životního stylu i lepší stravování. Velká rizika v Česku představuje kouření a alkohol, uvádějí experti.