Hlavní obsah

Česko a USA podepsaly smlouvu o radaru

PRAHA
Aktualizováno

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg v úterý v Praze podepsali hlavní smlouvu o umístění amerického radaru v Česku.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg po podpisu smlouvy

Článek
„Tato smlouva je součást konzistentní politiky ČR. První úkol každého státu je zajistit bezpečnost. Tato smlouva nejen zvýší bezpečnost České republiky, ale zvýší i bezpečnost celé Evropy a celého euroatlantického prostoru.“ (český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg)

Česko-americká smlouva o radaru je hlavní ze dvou smluv týkajících se projektu. Druhá smlouva, tzv. SOFA, upravující podmínky pobytu cizích vojáků na základně v ČR, je stále v jednání a jejím prubířským kamenem je otázka placení daní, které Praha po Američanech požaduje. Washington žádá, aby se platby na jeho vojáky a zaměstnance nevztahovaly.

Ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg podepisují smlouvyfoto: Právo/Petr Hloušek

Česká republika a Spojené státy se na hlavní smlouvě dohodly na dubnovém summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti. Vláda smlouvu schválila 21. května. Až bude podepsána i smlouva SOFA, budou o dokumentech a americkém projektu, který má být zahrnut do systému NATO, hlasovat poslanci a senátoři.

Senátorský klub ODS vítá podpis smlouvy o radaru. „Vnímá tuto smlouvu jako záruku bezpečnosti naší republiky i Evropy,“ prohlásil předseda klubu Jiří Stříteský. Podle něj jsou senátoři potěšeni, že radar bude součástí obranné strategie NATO.

Americký protiraketový štít ve střední Evropě
USA plánují umístění radaru v českých Brdech a sila s antiraketami v Polsku. Systém má být obranný. Američané tvrdí, že slouží proti případnému útoku ze strany tzv. darebáckých režimů, jako je íránský. Proti štítu je zejména Rusko. Tvrdí, že systém je zaměřen proti němu a narušuje rovnováhu sil v Evropě.
Zatímco dohody s českou stranou dosáhly USA v dubnu, jednání s polskou stranou pokračují a komplikují se. Polské požadavky, aby USA výměnou za umístění raket pomohly zmodernizovat polskou armádu, jsou podle Washingtonu nepřiměřené.
Stále častěji zmiňovanou alternativou je proto možné umístění raket v Litvě. Před tím znovu důrazně varoval ruský prezident. Odchod Poláků od projektu může zkomplikovat i česko-americké dohody. Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová uvedla, že v takovém případě by musely rozhovory začít úplně znovu.
Americká strana má zájem uzavřít dohody do konce mandátu republikánského prezidenta Bushe, tedy do konce roku. Demokraté v minulosti Bushovi obranný rozpočet seškrtali a projekt by mohl být vážně ohrožen, bude-li v USA v listopadu zvolen do Bílého domu demokrat Barack Obama. Dosavadní škrty se ale týkaly spíš peněz na rakety, než na radar.

Postoj českých poslanců k radaru nejednoznačný

Postoj parlamentu, zejména Sněmovny k návrhu na umístění amerického radaru v České republice zůstává velmi nejistý. Zatímco v Senátu, jemuž dominuje ODS, zřejmě nebude mít kabinet se získáním potřebné většiny problém, v dolní komoře je situace pro zastánce radaru mnohem obtížnější.

Opozice, která má téměř polovinu z 200 poslaneckých mandátů, je proti projektu. Objevují se sice spekulace, že vládě by s prosazením radaru mohli pomoci někteří bývalí poslanci ČSSD, výhrady k americké stanici ale zaznívají i z koaličních řad. Kritický je například poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.

Zelení chtějí, aby parlament smlouvy ratifikoval až poté, co bude znám nový americký prezident a jeho postoj k projektu protiraketové obrany ve střední Evropě. Poslankyně Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková již dříve uvedly, že s umístěním základny nesouhlasí. Pochybnosti o výstavbě základny má dále i místopředseda zelených Ondřej Liška.

Při schvalování smluv o radarové základně bude parlament zřejmě absolvovat dvojí typ hlasování. Zatímco k přijetí hlavní smlouvy bude asi stačit většina z přítomných zákonodárců v každé z parlamentních komor, pro souhlas s pobytem amerických vojáků v ČR bude vláda pravděpodobně potřebovat absolutní většinu všech zákonodárců, tedy 101 poslaneckých hlasů a 41 senátorů.

Prezident Václav Klaus se proti americkému radaru v ČR nestaví.

Reklama

Výběr článků

Načítám