Usilují o zachování Národní knihovny v Klementinu s tím, že má dostatečné kapacity, aby zde zůstala studovna a budova s nezaměnitelným geniem loci tak nadále žila studentským životem. Takzvaný mrtvý fond lze přemístit do depozitářů mimo město, podobně jako je tomu v evropských metropolích, třeba v Londýně nebo v Paříži.

"V reakci na to, jak současné vedení zamýšlí naložit s Klementinem, jsem vypsal klauzurní práci. Bez studentů ztratí Klementinum podstatu své existence,“ řekl Právu šéf Školy architektury Akademie výtvarných umění (AVU) profesor Emil Přikryl.

Osm studentů AVU navrhlo různé varianty depozitářů nebo zabezpečené sklady pod zemí až pro tři milióny svazků. Další milióny knih, které si půjčuje jen zanedbatelný počet lidí, takzvaný mrtvý fond, mohou být přestěhovány do moderních depozitářů mimo centrum.

Využít Klementinum ke komerčním účelům by bylo barbarské

„Klementinum je nejkomplexnější budovou pro badatele a studenty a má smysl jen v kontaktu s řadou fakult, které jsou v okolí. Revitalizovat a zachovat důstojné klidné studijní zázemí pro studenty i další generace se vyplatí,“ říká docent Jiří Kotalík z katedry dějin AVU. Mezi studentskými modely jsou návrhy, jak přistavět depozitáře pod nádvoří nebo přestavět jedno z křídel, jak to učinil v minulosti architekt Ladislav Machoň.

Současné vedení totiž původně chtělo knihovnu téměř celou vystěhovat a Klementinum využít převážně ke komerčním účelům – současnou studovnu ke kongresům a další prostory pro turistické okruhy. Podle akademiků by to ale bylo barbarské a těžko si lze představit, že by si jiná evropská města nechala tak ojedinělou stavbu v centru města vzít.

„Klementinum je krásná budova, ideální klidné místo ke studiu, geniálně dispozičně vyřešené. Praha na něj může být hrdá. Je nepředstavitelné, že by se nechala připravit o takové duchovní a akademické dědictví,“ říká Kotalík. Vloni využilo knihovnických služeb přes 400 tisíc uživatelů, asi šestina jsou vědci.

Kapacita přestává stačit

Výstavba depozitáře je velmi reálná. Šéf Národní knihovny Vlastimil Ježek navrhl v polovině června ministerstvu kultury, že chce řešit nedostatek prostor pro uskladnění fondů rozšířením depozitáře v Praze-Hostivaři. Je to nouzové řešení situace, kdy Klementinum přestává stačit a stavba nové budovy je v nedohlednu.

Pokud by Národní knihovna dostala pro svůj plán souhlas, měla by výstavba v Hostivaři skončit počátkem roku 2011. Nepůjde o významnou architekturu, proto by rozšíření depozitářů mělo stát jen 200 miliónů korun.

„Na revitalizaci Klementina je vyčleněno celkem 1,12 miliardy korun. Práce na jeho rekonstrukci probíhají postupně, skončit by měly v roce 2016,“ sdělil mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.

Debaty o tom, zda jsou kapacity současné Národní knihovny dostačující, vycházejí z její funkce. Musí zde být uloženy veškeré výtisky knih, časopisů a dalších dokumentů, které kdy vyšly, tedy takzvaný konzervační fond a univerzální knihovní fond.