"Umožní to zřizovatelům místa ve školkách rozšiřovat. Ty poplatky mezi sto až pěti sty korunami se nyní rozprostřou na všechny tři ročníky, takže vlastně může dojít k jejich snížení," řekl Liška a dodal, že zákon nezavádí žádnou ekonomickou bariéru.

"Zákon umožní, že i ti rodiče, kteří na školku nemají, pokud to doloží, tak budou moci posílat své děti do školky i zadarmo, to je na rozhodnutí zřizovatele," zdůraznil ministr.

Novelu nyní dostanou k posouzení poslanci.

Krok Buzkové podle Lišky nezafungoval

Za umístění dítěte se v prvních dvou ročnících školky platí, zpoplatnění posledního ročníku mateřské školy zrušila někdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) v roce 2005.

Podle Lišky však tento krok nesplnil účel a děti ze sociálně znevýhodněných rodin do mateřinek stejně nepřilákal. Podle materiálů ministerstva rok ve školce zadarmo způsobil nárůst dětí s odkladem povinné školní docházky a přetíženost školek.

Zákon myslí na děti s mentálním postižením

Novela rovněž rozšiřuje přípravný stupeň ze základních škol i na školy speciální. Díky tomu by mohly školy nově zaměstnat asistenta pedagoga. Změna má pomoci například dětem s mentálním postižením lépe se zapojit do výuky.

Z návrhu novely naopak v připomínkovém řízení vypadla úprava domácího a individuálního vzdělávání a úprava odvolávání ředitelů škol. Důvodem podle materiálů MŠMT je, že tyto návrhy potřebují ještě projednat. Školský zákon vstoupil v platnost v září 2004. Hlavní novinkou bylo zavedení rámcových vzdělávacích programů.

Od té doby prošlo několik novel zákona. Nedávno prezident Václav Klaus podepsal dvě. Podle nich budou žáci středních škol v roce 2010 skládat poprvé státní maturitu a zájemci o středoškolské studium si pak budou moci podávat přihlášku na tři školy.

Hlavní změny novely školského zákona
1. V oblasti předškolního a základního vzdělávání:
- zavedení přípravného stupně speciální základní školy
- upřesnění podmínek, za nichž lze konat komisionální přezkoušení žáků
- zrušení bezúplatnosti posledního ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí
2. V oblasti středního vzdělávání:
- nástavbové studium by mohly nabízet i ty školy, které v daném oboru vzdělání nezajišťují čtyřletý vzdělávací program v denní formě
- lidé s výučním listem by mohli získat ve zkráceném studiu nový výuční list v jiném oboru vzdělání
- zpřesnění podmínek pro uznání zahraničních vysvědčení
3. Další návrhy:
- zrušení omezení nejnižšího počtu dětí ve školách
- zpřesnění některých postupů při předávání údajů z dokumentace škol
- upřesnění náležitostí týkající se členství ve školských radách