Jak ministr dopravy připustil, z měření rychlosti se stal politický problém. "Já ve Sněmovně hlasoval z odborně bezpečnostního hlediska a teď jsem se ocitl pod tlakem senátorů,“ řekl Právu Řebíček.

Zmíněný sporný bod je součástí vládního návrhu nového policejního zákona, jenž teď půjde do Senátu. Senátoři jsou přitom často i primátory a starosty měst a na ponechání práva strážníkům měřit rychlost mají osobní zájem. Je tedy možné, že návrh zákona Senát vrátí Sněmovně s připomínkami k novému projednání.

ČTĚTE TAKÉ: Strážníci nebudou smět měřit rychlost, odhlasovala Sněmovna

"S jednotlivými senátory budu o tomto problému mluvit. Stanovisko však nezměním, jestliže od nich nedostanu garance, že měření rychlosti začne opravdu sloužit ke zvýšení bezpečnosti dopravy a ne hlavně k naplnění kasy,“ prohlásil Řebíček.

Za rychlost téměř polovina bodů

Téměř polovina všech bodů, dosud udělených motoristům v rámci bodového systému, byla právě za překročení rychlostního limitu. Přitom existují i jiné, stejně nebezpečné přestupky, jako nedání přednosti, nesprávné předjíždění či alkohol za volantem.

Jak vyplývá ze statistiky ministerstva dopravy, vůbec nejčastěji bodovaným přestupkem je překročení rychlosti v obci o méně než dvacet kilometrů.

Městští strážníci v metropoli kromě pevných zařízení používají ke kontrole rychlosti také mobilní radary.:. Městští strážníci v metropoli kromě pevných zařízení používají ke kontrole rychlosti také mobilní radary.foto: PRÁVO/Petr Hloušek

Zatímco dopravní policie mírné překročení limitu toleruje, od strážníků někde řidiči dostávají pokuty a body i za jízdu obcí rychlostí 51 kilometrů v hodině. To aby řidič doslova visel očima na tachometru a prakticky nesledoval dopravní situaci před a za sebou. Nebo si nastavil tempomat, ale ten má stále málo aut.

ČTĚTE TAKÉ: Měření rychlosti v obcích je byznys, tvrdí jedni. Zákaz zhorší bezpečnost, říkají kritici

Šikana i značkami

Časté jsou i značky, omezující na přehledných úsecích nejvyšší rychlost na čtyřicet či dokonce jen na třicet kilometrů. Rychlost je navíc zpravidla měřena v přehledných a ne opravdu rizikových úsecích. "Takové jednání orgánů samosprávy a strážníků lze považovat za neúnosnou šikanu řidičů,“ zdůraznil Řebíček.

Starostové ovšem argumentují tím, že díky přísnosti v měření a omezování povolené rychlosti se v jejich obcích snížila nehodovost. Nadšena z toho, že by už strážníci neměli měřit rychlost, není ani dopravní policie. "Strážníci jsou pro nás partnerem, který nám s měřením pomáhá,“ řekl Právu její šéf Martin Červíček.