Až dosud nebyli lidé, kteří jiné terorizují pronásledováním, trestně postižitelní. Spáchali sice soubor přestupků, ale chyběl právní nástroj, který by jim v jejich činnosti zabránil.

Pokud novela trestního zákoníku projde, pachatelé nebezpečného pronásledování by mohli být potrestáni až ročním vězením. Vůči dítěti nebo těhotné ženě by se stalking trestal odnětím svobody na šest měsíců až tři roky.

Inspiraci našlo ministerstvo spravedlnosti, které návrh předložilo, v Německu a Rakousku, kde úprava již několik let funguje. Umožňuje předcházet tragickým případům, jaký se stal loni.

Petr Hanuš několik let intenzivně pronásledoval bývalou kolegyni z práce a nakonec ji ubil před dveřmi jejího domu. Byl za to odsouzen na patnáct let vězení.

„Myslím, že vzhledem k posledním případům stalkingu je velká šance, že návrh projde. V ústavně-právním výboru získal podporu napříč politickým spektrem, snad tomu tak bude i ve sněmovně,“ řekla ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

Co je stalking
Projevuje především opakovaným sledováním oběti, vyhledáváním její přítomnosti, obtěžováním dopisy, maily, textovými zprávami a podobně. Někdy může pachatel sáhnout i k výhružkám, fyzickému násilí nebo dokonce vraždě. Oběť stalkingu cítí intenzivní strach, rozpadají se jí vztahy, není schopna normálně fungovat.