Hlavní obsah

Ani hlasovací zařízení za milióny neodstraní „přehmaty“ poslanců

Právo, ada. nig
PRAHA

Dva milióny korun. Tolik má stát nové hlasovací zařízení, které by se v následujících týdnech mělo začít montovat ve Sněmovně. Vyhozené peníze, nebo oprávněná investice?

Článek

„Zpochybňuji hlasování,“ zní od mikrofonu třeba i dvacetkrát za den, kdy se těsný výsledek někomu znelíbí. Politici se shodují, že výměna zastaralého zařízení je potřebná. Ale připouštějí, že ani nové zařízení nevyřeší neustálé zpochybňování výsledků. Jde totiž o politickou hru, nikoli o kvalitu techniky.

To ukázal i minulý týden, kdy se bojovalo o každý hlas a kdy dohady o hlasech Sněmovnu ochromovaly. „Možnost zpochybnit hlasování je dána jednacím řádem Sněmovny a na tom se nic nezmění,“ řekl Právu šéf komise pro práci Sněmovny Lubomír Suk (ODS). „Je přece jasné, že toto zpochybňování vychází z úplně něčeho jiného, to nové zařízení neodstraní,“ tvrdí Suk.

Typickou situaci zažila Sněmovna například v únoru, kdy ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi (SZ) poslanci smetli zákon o ekologické újmě. Ten si pak stěžoval u premiéra Mirka Topolánka na devět poslanců ODS, kteří k neschválení zákona přispěli odvetou za Bursíkův postoj při prezidentské volbě. Premiér pak postavil svůj klub do latě a po přestávce koalice společnými silami hlasování zpochybnila. Opakované rozhodnutí po „prozření“ ODS jednotně znělo: ano pro zákon.

V tomto případě tedy nešlo o přehmátnutí nebo závadu na zařízení, kterým často poslanci žádosti o opakované hlasování odůvodňují. Využívají tak dohody, že každému zpochybnění se vyhoví, neboť „omylu“ se přece může dopustit každý.

Sněmovnu tlačí čas

Přesto se hlasovací zařízení měnit bude, o tom Sukova komise rozhodla již dávno. To, že ani pak sporné situace neodpadnou, připustil i šéf klubu soc. dem. Michal Hašek. Podle něho by ale měly zmizet vytáčky typu: mačkal jsem ano a na záznamu mám ne.

„Nechtěl bych být tím, kdo po instalaci nového zařízení první vstane a zpochybní výsledek. Takový člověk se určitě zapíše do análů Sněmovny,“ řekl Hašek.

„Nechtěl bych být tím, kdo po instalaci nového zařízení první vstane a zpochybní výsledek. Takový člověk se určitě zapíše do análů Sněmovny,“ řekl Hašek.Otázkou ale zůstává, kdy se technici k výměně zařízení vůbec dostanou. Start byl naplánován na červen. Mimořádná schůze, kterou svolala koalice, ale termín posouvá.

„Pokud se podaří ukončit tuto schůzi příští týden třetími čteními zákonů, pak by se hned mohlo začít,“ tvrdí předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Pokud by se však měla konat další mimořádná schůze, jejíž svolání nevyloučili ani Suk, ani Hašek, pak by museli poslanci zasednout jinde. Jednací sál totiž bude vystěhován a rozkopán, aby se do podlah mohly uložit nové kabely pro hlasovací zařízení i nový kamerový systém.

V budoucnu se totiž počítá s tím, že do sálu nebudou mít přístup televizní štáby ČT, která jako jediná má vlastní přenos. Všechny televize pak budou dostávat zdarma oficiální záběry. „Jde o to, aby všechny televize měly rovné podmínky,“ řekl Suk.

Digitalizace totiž rodí nové stanice jako houby po dešti a každá štáb v sále mít nemůže.

Buď skrutátoři, nebo stěhování

Jednou z možností, kde by mohla Sněmovna jednat, byla pražská Fakulta tělesné výchovy a sportu ve Vokovicích, v minulém režimu sídlo Vysoké škola politické. Podle Vlčka ale nepřichází v úvahu, že by se poslanci přestěhovali. To by bylo drahé. Neoficiálně se mluví až o třech miliónech, které by mohl stát každý jednací den mimo Sněmovnu. „Žádné náklady mimo nebudou. Budeme to řešit v rámci budov Sněmovny,“ řekl Vlček Právu. Odmítl však upřesnit, kde by to bylo.

„Nebudu prozrazovat, jak by se to mohlo řešit, protože kdyby se mělo jednat někde venku, tak by si pak mohli svolávat schůzi jednu za druhou,“ podotkl. Sněmovna má k dispozici ještě jeden větší zasedací sál, avšak jeho kapacita nepojme všech 200 poslanců.

Úpravy v hlavním sále dolní komory by měly podle něho být hotové do poloviny srpna, kdy se již počítá s další mimořádnou schůzí komory. Pokud by bylo nutné jednat i do té doby, pak by se musely hlasy poslanců sčítat za pomoci skrutátorů. V takovém případě by ale odpadlo zpochybňování, protože žádné oficiální záznamy, proti kterým by mohli poslanci protestovat, nebudou. „Když už jednou poslanec tu svou ruku zvedne, pak si za tím musí stát,“ je přesvědčen Vlček.

Reklama

Výběr článků

Načítám