Podle Ohlídala milióny z Bruselu zůstanou pouze na ministerstvu a ve spřátelených firmách úředníků. Do škol se nedostanou.

S dokončením Bílé knihy a přípravou zákona o terciárním vzdělávání počítá projektový záměr ministerstva školství nazvaný Reforma terciárního vzdělávání. Jeho navržený rozpočet činí 96,6 miliónu Kč. Jen na přípravu podkladu pro paragrafové znění zákona chce Liška z EU čerpat 15,3 miliónu Kč.

Liška přitom nedávno zdůraznil: „Tato vláda, v souladu se svým programovým prohlášením, školné nezavede.“ Diskusím o školném se ale podle svých slov nebrání. Projekty se mají podle dokumentace spustit již letos na podzim, pakliže je Liška odklepne.

Školné doporučuje OECD

„Projekt připraví podmínky pro úspěšné zavedení tzv. odloženého školného spláceného kontingenčním způsobem až po absolvování VŠ a dosažení průměrného příjmu,“ stojí v dokumentaci ministerstva. Ta se opírá o tvrzení, že spoluúčast studentů Česku v souladu s celosvětovým trendem doporučuje OECD.

„S tím, aby se milióny z Bruselu sponzorovala příprava zavádění školného, nesouhlasím,“ řekl Právu stínový ministr školství za soc. dem. Jiří Havel. „To je absolutně tristní. Neuvěřitelné,“ dodala k tomu jeho kolegyně Vlasta Bohdalová, poslankyně za ČSSD, která projektový záměr prostudovala.

„Evropské peníze tak zůstanou jen ministerstvu. Další projektové záměry, které Liška připravil a na které chce čerpat stovky miliónů, to jsou zase analýzy, studie, tedy zcela vyhozené peníze. To nemá pro rozvoj vysokých škol žádný praktický význam. Vystoupím s tím ve Sněmovně,“ dodala.

Ohlídal: Liška netuší, co se mu děje za zády

Poslanec Ohlídal jde v kritice Lišky ještě dál: „Peníze půjdou spřáteleným firmám úředníků. Ministr Liška vůbec neví, co se mu v resortu děje! Už jsem ho interpeloval. A budu interpelovat i premiéra Topolánka. Liška totiž netuší, jakou hru mu hrají za zády jeho úředníci jako vrchní ředitel Vitula, který za fondy odpovídá. To jsou šílené střety zájmů.“

Z unijních peněz se potom mají hradit i podklady pro věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, alternativně zákona o financování studia v terciárním vzdělávání. Příprava podkladů má vyjít na 29,6 miliónu. Podklad pro paragrafové znění zákona na 11,6 miliónu. Odborné konference a semináře k reformě terciárního vzdělávání na 10,9 miliónu.

Příliš mnoho analýz

Dalším projektovým záměrem ministerstva je Podpora technického a přírodovědného vzdělávání za zhruba 250 miliónů. „Většinou se počítá se zadáváním výběrových řízení. Jde o tvorbu internetového portálu, organizaci konferencí, analýzu stavu v zahraničí a v Česku a metodiku komunikace vědy vůči veřejnosti,“ řekl Ohlídal. „To je jenom přihrávání peněz firmám,“ zopakoval.

„Metodiky podporu technického vzdělávání nevyřeší. Je nutné hledat jiné stimuly. Projekt je nevhodný i pro středoškoláky. Pro vysoké školy je nesmyslný, zvláště za 250 miliónů,“ upozornili Právo zase znepokojení úředníci resortu.

Dokonce i premiér Topolánek, jenž označil reformu VŠ za svoji prioritu, nedávno poznamenal. „Myslím, že jsme přeanalyzováni.“ Jinými projektovými záměry jsou pak Hodnocení výzkumu a vývoje s orientační alokací 90 miliónů, kdy se počítá se zadáním externím firmám. Nebo Hodnocení terciárního vzdělávání s orientační alokací 100 miliónů.