Otázkou je, kde Čunkova rodina ve složité finanční situaci dokázala vzít na to, aby mohla poměrně štědře darovat peníze církvi. Kvůli podobným nejasnostem v příjmech a výdajích rodiny navrhovala loni policie Čunka obžalovat z možného přijetí půlmiliónového úplatku.

Vicepremiér Právu tento týden řekl, že na poskytování darů nic záhadného nevidí. Podle něho bylo jeho povinností finanční příspěvky církvi na charitativní účely odvádět. „Kdo neví, o co jde, tak to nemůže pochopit. Považoval jsem to v té době za svou povinnost,“ uvedl Čunek s tím, že i v tíživé finanční situaci dokázali peníze našetřit.

Když se stal Čunek v roce 1998 starostou Vsetína, tak církev a charitu začal obdarovával ještě štědřeji. Po roce 2002 začaly jeho dary přesahovat 100 tisíc korun ročně. V těchto letech však Čunkovy příjmy dovolovaly, aby tak vysoké finanční dary církvi poskytoval. I když někteří lidé z jeho okolí tvrdí, že si tím fiktivně snižoval vysoký daňový základ. To Čunek odmítá.

Desátky jsou povinnost

Pochybnosti vyvstávají i nad jeho nižšími finančními dary z období 1996 až 1997, kdy ještě nebyl starostou a Čunkovi tehdy museli vyžít s pomocí státních sociálních dávek pro rodiny v hmotné nouzi. Čunkova rodina dostala v roce 1996 celkem na sociálních příplatcích a příspěvcích na bydlení 12 600 korun a v roce 1997 přes sedm tisíc korun. Tyto příspěvky pobírají nejvážnější sociální případy, rodiny v takzvané hmotné nouzi.

Přesto Čunkovi nejprve v roce 1996 darovali církvi podle údajů policie 17 600 korun a v roce 1997 pak dalších 18 200 korun. Měsíčně by to v průměru dělalo 1500 korun. „Já jsem desátky vždycky dával, bylo to naší povinností. Vždycky jsme peníze našetřili,“ řekl k tomu Právu Čunek.

Při objasňování svých příjmů uvedl, že do roku 1998 společně s manželkou našetřili jeden milión korun. „Z jeho legálně přiznaných příjmů je to prakticky nemožné,“ upozornil zdroj seznámený s výsledky vyšetřování.

„Do tohoto roku by v tom případě museli průměrně vyžít s dětmi s třemi tisíci korunami na měsíc a v letech 1996 a 1997 by museli polovinu z těchto peněz darovat církvi,“ poznamenal zdroj.

Pomáhala rodina

Čunek to vysvětluje tím, že mu vydatně pomáhala velká rodina na Vsetínsku. „Ano, pomáhala nám celá rodina, takže v tom nevidím žádný problém, že jsme dokázali peníze našetřit,“ vysvětluje. Podle kriminalistů však při prověření majetku rodiny vicepremiéra jejich příjmy a výdaje v žádném případě neseděly.

„Nevím, proč se nyní dělá nějaký audit, když policie již majetek Čunkovy rodiny prověřila. Měla při tom daleko větší možnosti, než má nyní nějaká auditorská firma najatá ministrem Schwarzenbergem. Měla přístup ke všem bankovním účtům, což auditorská firma určitě nemá. Je to jen kamufláž na veřejnost, aby se Čunek mohl očistit a nemusel z vlády,“ poznamenal zdroj seznámený se závěry prověřování Čunkova majetku.

Čunek v roce 1998 postupně uložil ve třech různých bankách celkem 3,5 miliónu korun. Tvrdí, že jeden milión naspořil s manželkou, milión dostal od rodičů a 1,5 miliónu jako půjčku od svého bratrance. Odmítl však prozradit, jakým způsobem mu rodina a bratranec peníze předávali. Jestli 1,5 miliónu korun od bratrance dostal v hotovosti, nebo mu je převedl na jeho účet. Čunek přitom peníze do bankovních ústavů uložil na občanský průkaz, jehož ztrátu předtím nahlásil na policii.