Verdikt vyrazil památkářům dech. „Je to velký průlom. Kam moje paměť sahá, o ničem podobném nevím. Je to první takový rozsudek. A pokuta je několikanásobně vyšší, než bychom mohli udělit my,“ řekl šéf odboru kultury a památkové péče Jan Kněžínek. Ani pracovnice odboru, památkářka Ivana Síbrtová, nic podobného za posledních deset let nepamatuje.

Skončilo tak tříleté martyrium od podání trestního oznámení, ke kterému se kromě magistrátu uchýlil i Národní památkový ústav a Klub Za starou Prahu. „Nečekala jsem, že vůbec dojde k nějakému rozhodnutí. Podle výslechů jsem měla pocit, že bude vše zahrané do autu. Je to potěšitelné,“ řekla k rozsudku Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu. Tvrdí, že to, co majitel spáchal, se nedá nahradit penězi, ale měl by to být odstrašující příklad pro ostatní investory.

Podobný názor zastává i hlavní konzervátor Národního památkové ústavu Josef Štulc. „Je to dobrá zpráva. Ukazuje se, že porušování památkového zákona je konečně chápáno jako porušování zákona,“ řekl. Mezi investory podle něho převládal názor, že se vše ututlá, a ničitelé památek se z toho dostávali velmi lacinými pokutami. „Investoři si to nyní povědí. Vidím v tom významný precedens do budoucna,“ dodal Štulc.

Rekonstrukce bez povolení 

Vše začalo před čtyřmi roky, kdy italské společnosti T.V.B. a CVTB, které vlastní obě nemovité kulturní památky, tedy palác Hrobčických i Wimerův, se pustily do rekonstrukce, aniž se obtěžovaly sehnat si povolení. A neohlížely se napravo ani nalevo a na žádná nařízení o zastavení stavebních prací nedbaly. De facto začaly památku svévolně likvidovat. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat.

„Památka je znehodnocená a nevratně poškozená bouráním dvou nosných obvodových gotických zdí a dvou barokních zdí. Přitom objekty jsou zapsány v ústředním seznamu kulturních památek UNESCO,“ stojí v soudním rozhodnutí. Podle Síbrtové je možné vzhled domu obnovit a zachovat, ale nevratně jsou porušené archeologické terény a umělecko-řemeslné prvky interiéru. „Z památkářského hlediska by nyní měli vlastníci zvolit takovou architekturu, aby hodnotově nahradila, co se zničilo,“ soudí Kněžínek. Stavba bude podle něho pod drobnohledem památkářů.

Co v domech bude, se neví. Vyloučen není hotel. „Není odsouhlasen ani záměr,“ konstatovala Síbrtová. Cesara Bellitiho se nepodařilo kontaktovat. Pokutu ale už zaplatil. Jinak mu totiž hrozil trest odnětí svobody na půl roku.