Článek
"Kdybych neuspěl, musel bych minimálně dát šanci ministerskému předsedovi, aby našel někoho lepšího," uvedl Schwarzenberg.
Schwarzenberg řekl, že si není jistý, že čeští zákonodárci schválí rozmístění části amerického protiraketového štítu v Česku ještě v době, kdy bude v úřadu prezident George Bush, pokud tak vůbec učiní.
Washington chce v České republice umístit radar a v Polsku sila s deseti střelami v rámci protiraketového štítu před útokem z takových zemí, jako je Írán či Severní Korea. Americká vláda by chtěla projekt rozjet ještě dříve, než v lednu 2009 prezident Bush skončí v Bílém domě.
Smlouva bude v parlamentu nejdříve v říjnu
Schwarzenberg uvedl, že smlouva o radaru bude podepsána v červenci, ale že je nepravděpodobné, že by se jí český parlament zabýval dříve než v říjnu. Doufá, že bude ratifikována do konce letošního roku.
"Nejsem si jist, zda uspějeme. Určitě většina obyvatelstva je proti tomu," poznamenal ovšem český ministr. Zároveň vyjádřil naději, že poslanci si uvědomí, že během pár let bude mít hodně zemí know-how potřebné k vývoji a výrobě raket. "Musíme se na to připravit," podotkl.
Nejistota v Polsku
Schwarzenberg si také není jistý, zda se svou částí protiraketového štítu uspěje Polsko. Varšava se pokouší stanovit podmínky, než dá souhlas s umístěním amerických protiraketových sil na svém území. Chce hlavně, aby Spojené státy investovaly značnou částku do modernizace polské protivzdušné obrany. Američtí představitelé si ale myslí, že si Polsko řeklo o příliš mnoho peněz, a varují, že by antirakety mohly být rozmístěny jinde.
Kdyby Polsko z projektu vycouvalo, bylo by to podle Schwarzenberga politováníhodné, protože by "opravdu dal přednost tomu, aby v tomto projektu byli Poláci naši partneři". "Hodně doufám, že najdou se Spojenými státy společnou řeč," zdůraznil Schwarzenberg. Nicméně, čistě technicky, protirakety by mohly podle jeho názoru být rozmístěny poblíž v jedné z pobaltských zemí.
Radar bude i za demokratů
Schwarzenberg, který se v USA setkal také se zahraničněpolitickými poradci prezidentských kandidátů Baracka Obamy a Johna McCaina, věří, že Spojené státy budou s programem protiraketové obrany pokračovat, ať už bude příštím prezidentem zvolen kdokoli. McCain rozvoj protiraketové obrany silně podporuje, podle Obamy by takový štít měl být rozmístěn jen v případě, že by se ukázalo, že může fungovat.
Schwarzenberg, který se v USA setkal také se zahraničněpolitickými poradci prezidentských kandidátů Baracka Obamy a Johna McCaina, věří, že Spojené státy budou s programem protiraketové obrany pokračovat, ať už bude příštím prezidentem zvolen kdokoli. McCain rozvoj protiraketové obrany silně podporuje, podle Obamy by takový štít měl být rozmístěn jen v případě, že by se ukázalo, že může fungovat.
Podle Schwarzenberga je pravděpodobné, že za vlády republikánů by kroky k realizaci protiraketové obrany byly rychlejší, zatímco za vlády demokratů by ten proces byl asi pomalejší. "Ale protože je to v základním bezpečnostním zájmu Spojených států, myslím si, že celý projekt bude pokračovat," řekl ministr.
Schwarzenberg hrozil rezignací už dříve v souvislosti s kauzou lidoveckého šéfa Jiřího Čunka. Své setrvání ve vládě podmiňoval hodnověrným vysvětlením Čunkových rodinných financí. Vicepremiérovo hospodaření nyní prověřuje americká detektivní kancelář Kroll.
