Na tiskové konferenci po zasedání vlády to známil ministr práce Petr Nečas (ODS). Ústavní soud přitom ve svém nedávném ve svém nálezu neplacenou nemocenskou zrušil.

"Od 1. září snížíme sazbu pro výpočet nemocenské za první tři kalendářní dny na 25 procent. Od 1. ledna 2009 (kdy vstoupí v platnost nový zákon), se nemocenská začne vyplácet až od 15. dne a prvních deset dnů bude hrazeno zaměstnavatelem. První tři dny budou neplacené," řekl Nečas. Za to ale lidem klesnou odvody na pojištění.

Svůj návrh zavádějící nemocenskou ve výši čtvrtiny základu chce Nečas dostat ještě do novely zákona o nemocenské, kterou bude Sněmovna ve druhém čtení projednávat tento měsíc. Součástí změn má být i úprava nemocenské pro členy ozbrojených složek a lidi v karanténě.

Od začátku roku, kdy Topolánkova vláda schválila reformu veřejných financí, nemají občané první tři dny nemocenské hrazeny. Tuto bezplatnost Ústavní soud však v květnu zrušil.

ÚS podle Nečase princip karenční lhůty nezpochybnil

Nečas se neobává, že by mohl ÚS znovu zasáhnout. S odkazem na právní analýzy se odvolává na snížení pojistného i na fakt, že soud takzvanou samu karenční dobu, kdy lidé nedostávají žádné peníze, nenapadl. "Ústavní soud princip karenční lhůty nezpochybnil, neapeloval na změnu systému, který bude zaveden příští rok. Existenci třídenní karenční lhůty nezpochybnila ani ČSSD, napadla jen proces přijetí zákona," vysvětlil Nečas.

Ministr upozornil, že letos došlo ke znatelnému poklesu výdajů. "Od ledna do dubna klesly o téměř 26 procent. prostonané dny ubyly o 11 procent. Karenční lhůta jednoznačně zabrala," vysvětlil. Změna, kterou si vyžádal ÚS, přinese podle výpočtů ministerstva denní výdaje asi 400 miliónů korun.

Zákonodárcům dal ÚS do pololetí čas na to, aby přijali jinou úpravu. Podle Nečase nebylo ale možné v tak krátkém čase pravidla změnit. I v pondělí několikrát rozhodnutí soudu kritizoval jako v řadě bodů sporné a nejasné.
Jak se počítá nemocenská
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tedy veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) za rozhodné období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto období.
Do tohoto počtu dnů se ale některé dny nezahrnují, aby nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).
Tento základ se dále redukuje tak, že z částky do 550 korun se letos počítá 90 procent, z částky 550 až 790 korun 60 procent a k vyšší částce se už nepřihlíží, není tedy započítávána vůbec.