ÚS potvrdil starší verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS). Ten už dříve zdůrazňoval, že případné změny volebního zákona jsou věcí zákonodárců. Podobně se vyjádřil i Ústavní soud, který nyní naznačil i svůj pohled na účel volebního systému.

"Cílem voleb není pouze vyjádření politické vůle jednotlivých voličů a pořízení zrcadlového obrazu názorových proudů, nýbrž především utvoření funkčního a akceschopného parlamentního systému," uvedl ÚS.

"Podle mě se s tím ÚS nevypořádal v duchu Ústavy a plurality zastoupení. Odvolává se na NSS, který ale posuzoval pouze proces přijetí normy," řekl Novinkám Pávek.

Podle něj jsou dva roky dost dlouhá doba, hlavně vzhledem k tomu, že "ÚS se v podstatě odvolává na rozhodnutí NSS". "Dělá to na mě dojem určitého politického rozložení sil mezi jednotlivými soudci," doplnil.

Dvouleté zkoumání

Správní soud v roce 2006 dal Pávkovi částečně za pravdu ve věci volebních krajů. Uvedl, že sdílí pochyby o vhodnosti rozdělení země při volbách "zejména z hlediska principu rovnosti volebního práva". Pávek upozorňoval, že hlasy v jednotlivých krajích mají různou váhu. Zákon však podle NSS přes pochybnosti není protiústavní.

Pávek poté podal ústavní stížnost. Tvrdil, že bylo porušeno volební a hlasovací právo. Ústavní soudci v senátu se zpravodajem Jiřím Nykodýmem vydali stručné usnesení, v němž označili stanovisko NSS za správné. "S argumentací stěžovatele se (správní soud) náležitě vypořádal a své závěry obšírně a logicky odůvodnil," uvedli soudci.

Voliči druhé kategorie

Pávek, který je nyní starostou Jindřichovic pod Smrkem, neústavnost přepočtu hlasů na mandáty dokládal čísly. "Strana zelených získala ve volbách 6,3 procenta hlasů, ale ve Sněmovně má jen tři procenta mandátů. Vznikají tu jacísi voliči druhé kategorie, jejichž hlas má menší váhu," řekl tehdy ČTK. Důsledky se podle něj projevily "v extrémní nerovnosti voličských hlasů a extrémní nespravedlnosti vůči Straně zelených".

Podle výpočtů Strany zelených potřeboval v roce 2006 jejich poslanec ke zvolení 56 000 hlasů, kdežto sociálnímu nebo občanskému demokratovi stačilo 23 000 hlasů.