"V nezbytných případech požadujte za odběr krve prodejní cenu 10 000 korun," vyzývá vedení Sdružení dárců krve. Vzniklo v roce 2001 v obci Hlavice na Liberecku a zakládající členové o něm informovali v letáčcích na transfuzních stanicích. "Přihlásilo se k nám určitě přes 100 000 dárců," uvedl zmocněnec sdružení Jaroslav Kotrman. V Česku transfuzní stanice registrují zhruba 340 000 dárců krve.

Kotrman označil výzvu za krajní řešení situace ve zdravotnictví a upozornil na to, že není zaměřena proti pacientům. "Protestem chceme chránit některé lidi před reformou zdravotnictví. V době třítýdenního moratoria na dárcovství krve a krevní plazmy by transfuzní stanice měly mít dostatečné zásoby," uvedl Kotrman.

Proti reformě se minulý týden postavila i Karlova Univerzita. Pokud dojde k přeměně univerzitních nemocnic na akciové společnosti, UK pohrozila, že ukončí klinickou výuku na svých fakultách. Rozhodl o tom akademický senát UK.

Cikrt: neospravedlnitelné

"Zatahování dárců krve do reformy zdravotnictví je sprosťárna. Výzvy, aby lidé nedarovali krev, nelze ničím ospravedlnit," prohlásil Cikrt. České zdravotnictví se nyní s vážnějším nedostatkem krve nepotýká. "Problémy se objevují pouze občas a jenom na některých transfuzních stanicích," dodal Cikrt.

Výzvu považuje za nesmyslnou také ředitel Červeného kříže v Liberci Karel Studený. Předseda správní rady občanského sdružení Dar života Ivo Bílek považuje výzvu za politicky laděnou záležitost. "Výzva může vyvolat problémy se zásobami krve," upozornil Bílek. Dar života podporuje dobrovolné dárcovství krve a v čestné radě má Bolka Polívku, Pavla Zedníčka a další známé umělce nebo zástupce z krajských úřadů.

BLOG: Prodávejte krev, oni vám taky nic nedarují

Kotrman ale politizaci odmítá. "Od roku 1970 jsem daroval krev již téměř osmdesátkrát. Výzva nemá s politikou nic společného, jsem antiideologický člověk," řekl. Sdružení dárců krve České republiky vede podle něj 13 krajských zmocněnců. Nikdo je nezvolil, ve vedení začali pracovat sami od sebe. Sedmapadesátiletý Kotrman dělá zmocněncům, jak řekl, neoficiálního předsedu a výzvu prý vydal po telefonických konzultacích s nimi.

Reforma zdravotnictví začala zavedením regulačních poplatků. Ty lidé platí od ledna, a to 30 korun u lékaře a za položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že poplatky fungují, protože například omezují zbytečné návštěvy ordinací a výrazně se kvůli nim ušetřilo i na levných lécích. Poplatky se zabýval i Ústavní soud, ponechal je ale v platnosti.