Za normálních okolností platí, že pokud již soud jednou něco vyřeší, vznikne překážka věci rozsouzené, a další návrhy proti totožné normě soudci bez projednání odmítnou. Podle menšiny ústavních soudců však středeční nález, podle kterého nejsou poplatky v rozporu s ústavou, kvůli svým nedostatkům tuto překážku nevytvořil. Pokud by někdo normu znovu napadl, část soudců by prosazovala opětovné projednání. "Alespoň já bych o to usilovala," řekla ČTK místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová.

Té vadí, že poplatky podpořilo jen osm soudců, zatímco sedm se postavilo proti. Menšina poukazuje na to, že k platbám ve zdravotnictví se soud dříve stavěl jinak. "ÚS se ve dvou svých plenárních nálezech jednoznačně vyjádřil k otázce výkladu pojmu bezplatnosti lékařské péče v tom smyslu, že se jí rozumí zdravotní péče bez přímé úhrady," míní například soudce Jiří Nykodým.

"Pokud se mění judikatura, zákon o ÚS říká, že pro tuto změnu je zapotřebí dosáhnout většiny devíti hlasů soudců, což se nestalo, pro hlasovalo jen osm. Tudíž naše skupina se domnívá, že tento nález zřetelně vybočil ze zákonnosti a dokonce z ústavnosti," řekla ve středu Právu Wagnerová.

Stačí i obyčejný občan

Středeční nález přirovnala k zákonu, který Sněmovna podpoří 95 hlasy z přítomných 200 poslanců, a norma pak omylem vyjde ve sbírce a vstoupí v platnost. "Samozřejmě jsem na to kolegy upozorňovala," podotkla Wagnerová.

Zákony mohou u Ústavního soudu napadat poslanci a senátoři. Může to udělat některý jiný soud v situaci, kdy je nucen rozhodnout podle normy, kterou považuje za protiústavní. Wagnerová si dokáže představit i napadení prostřednictvím ústavní stížnosti od obyčejného člověka, jenž se bude cítit poplatky "rdoušen". Pokud by podle ní nějak doložil, že není schopen zaplatit, popřípadě že se kvůli poplatkům dostává do nedůstojné situace, může spojit stížnost s návrhem na zrušení sporné části zákona.

Wagnerová se stala mluvčí sedmičlenné menšiny soudců a nález ostře kritizuje i z různých dalších důvodů. "Rozhodnutím utrpěla důvěryhodnost Ústavního soudu jako instituce budované 15 let, přičemž nelze dnes ještě odhadnout, o jak hlubokou škodu půjde," uvedla ve svém odlišném stanovisku. Nález podle ní kvůli svým nedostatkům nelze považovat za precedentní. Nevznikla prý překážka věci rozhodnuté.

Že názor Ústavního soudu na poplatky nemusí být konečný, naznačuje i znění nálezu schváleného osmičlennou většinou. Důležité bude celkové vyznění reforem ve zdravotnictví. "Ústavní soud arciť vzal v úvahu, že reforma zdravotního systému není dosud ukončena, i to, že ministr zdravotnictví Tomáš Julínek jako svědek vypověděl, že v brzké době budou připraveny návrhy dalších navazujících zákonů," napsal soudce zpravodaj Balík.