"Zatím máme čtyři lidi, kteří odmítají darovat své orgány po smrti. Údaje předáváme vznikajícímu registru," řekla Právu ve středu Marie Součková, ministryně zdravotnictví.

Uvedla, že lidé mají možnost vyjádřit svůj nesouhlas s posmrtným odběrem orgánů u praktického lékaře, kde učiní prohlášení.

"Lékař pak toto odmítnutí zapíše do zdravotní karty. Druhou možností je notářský zápis o vlastním rozhodnutí," uvedla ministryně.

Dodala, že národní registr odmítačů orgánů a tkání se vytváří. Je to poměrně dost složité, protože jde o rozsáhlý systém, který musí ochránit i osobní data člověka.

Sídlo bude v Praze

"Tento registr bude nezávislý a nebude sídlit při žádném středisku transplantací. Své sídlo bude mít ve Státním zdravotním ústavu v Praze," řekla Právu Marie Součková.

Podle předsedkyně České transplantační medicíny doktorky Evy Pokorné, většina států Evropy předpokládá souhlas s odběrem orgánů, pokud se zemřelý za svého života nevyjádří jinak. Uvedla, že v současné době na transplantaci orgánů čeká v České republice asi 1000 osob, z toho nejvíc na transplantaci ledvin.

V současné době se buduje i národní registr dárců tkání a orgánů, který je evidencí všech živých i zemřelých dárců a také národní registr osob čekajících na transplantaci orgánů a národní registr provedených transplantací tkání a orgánů. Registry zemřelých dárců orgánů, pacientů čekajících na transplantaci a registr pacientů po transplantaci, již léta existují a vede jej Transplantcentrum pražského Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.

Vybudování národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem orgánů a tkání přijde státní kasu přibližně na 30 miliónů korun a roční provoz na 20 miliónů korun. Lékaři při každém odběru orgánů budou mít povinnost do registru nahlédnout a plně respektovat rozhodnutí zemřelého.