„Dnešní den cítím jako akt smíření, důvody, které nás k tomu vedly, byla úcta k člověku a úcta k lidským ostatkům,“ řekl při podpisu smlouvy Svoboda. „Je dobře, že hřbitov vznikl na základě dohody mezi lidmi a ne na pokyn shora,“ uvedl Tomáš Kosta, jenž stál u zrodu česko-německé deklarace. Sám v roce 1945 na vlastní kůži zažil transport smrti, ze kterého se mu podařilo uprchnout. „Jenom kdo zvládne minulost, zvládne i budoucnost,“ poznamenal.

Německý hřbitov má však i své odpůrce. Předseda spolku Reinhard Führer kvůli tomu v pondělí poděkoval vedení Chebu za to, že vytrvalo a nenechalo se od záměru odradit.

Zastupitel se bojí, že se hřbitov stane poutním místem pro neonacisty 

Jedním z těch, kdo se hřbitovem nesouhlasí, je chebský zastupitel a poslanec parlamentu Pavel Hojda (KSČM). „Pro mě je nepříjemné, že smlouva už byla podepsána. Právě je totiž v běhu petiční podpisová akce, které požaduje k této otázce referendum. Už chybí poměrně málo podpisů,“ řekl Právu. Podle něj je také možné, že válečný hřbitov by se mohl stát poutním místem českých i německých neonacistů.

Německá strana se kromě nákladů na samotný válečný hřbitov zavázala dát 24,6 miliónu korun na nutné úpravy městského hřbitova. Za  peníze bude vybudováno odvodnění, oplocení, rozšíří se kaple a postaví se komunikační sítě tak, aby nové pohřebiště korespondovalo s rázem současného hřbitova.

Vojáci začali s nakládáním ostatků čtyř německých vojáků wehrmachtu ve středu již po osmé hodině ranní.Vojáci nakládají ostatky německých vojáků.foto: PRÁVO/Tomáš Prchal

„V pravidelných řadách bude vždy pro ostatky osmi padlých vztyčen jeden kamenný náhrobek ve tvaru kříže,“ popsal hřbitov mluvčí chebské radnice Tomáš Ivanič s tím, že práce mají začít letos a skončit v příštím roce.

V Karlovarském kraji jsou v současné době dva německé válečné hřbitovy, v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Na chebském by mohlo být v budoucnu uloženo až 7 000 padlých.

Ostatky byly exhumovány na začátku 90. let 

Místo, kam pohřbít německé vojáky padlé na českém území ve druhé světové válce, se hledalo již několik let. Podle zvyklostí totiž bývají vojáci pohřbeni v zemi, v níž zahynuli. Ostatky německých vojáků v Česku exhumovala od počátku 90. let česká firma pro německý Lidový spolek pro péči o válečné hroby.

Velký hřbitov německých vojáků měl původně vzniknout v Praze ve Strašnicích. Rozhodnutí svěřit dlouho nepoužívaný hřbitov Lidovému spolku pro péči o válečné hroby však vyvolalo vlnu nesouhlasu. Především pamětníkům války a příbuzným obětí německé okupace vadilo, že hřbitov leží přímo proti symbolickému pohřebišti obětí nacismu a jen pár metrů od Hagiboru, který byl za války shromaždištěm lidí transportovaných do koncentračních táborů. Projekt byl nakonec zrušen kvůli nedostatku peněz.

Brdy a Hlučín

Ostatky vojáků armáda v roce 2006 převezla k dočasnému uložení do výcvikového prostoru Brdy. Původně se předpokládalo, že tyto ostatky skončí na německém hřbitově v Mariánských Lázních. Poté ale nabídlo uložení ostatků severomoravské město Hlučín, s čímž německý spolek souhlasil. Nakonec se však spolek rozhodl využít možnosti pohřbít vojáky v Chebu. Od zřízení hřbitova v Hlučíně jej údajně odradily především právní komplikace, když na jeden z pozemků byla vázána zástava v hodnotě čtyř miliónů korun.

Chebští radní schválili dohodu o umístění německého válečného hřbitova ve městě letos 15. května. V Chebu měly být ostatky německých vojáků umístěny už v roce 1995. Zvedla se ale vlna odporu a město nakonec od dalších jednání ustoupilo. Příležitosti využily Mariánské Lázně, kde byl vybudován Park usmíření. Tam jsou ostatky několika stovek Němců.

Podle dostupných informací byly pro německý lidový spolek exhumovány ostatky asi 22 000 německých vojáků, z toho 18 000 jich bylo uloženo v nových hrobech. Předpokládá se, že další desetitisíce na exhumaci ještě čekají.