Článek
Zatímco nyní pobírají plat 86 100 korun měsíčně (3300 eur) z českého státního rozpočtu, od příštího roku je začne platit Unie, a to částkou 7000 eur (182 000 Kč), tedy víc než dvojnásobkem. Od roku 2009 se totiž platy v Evropském parlamentu sjednotí.
Zkrátka nepřijde ani státní kasa, protože platy europoslancům budou zdaňovat národní státy. Vedle dalších výhod europoslanci berou zhruba 300 tisíc měsíčně pro své asistenty.
ODS má jasno
Kromě současných europoslanců se v seznamech možných kandidátů objevují i jména nových zájemců, například hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna.
Právě o něm informoval Právo šéf europoslanců ODS Jan Zahradil, který by rád opět vedl evropskou kandidátku této strany. „Definitivně ji sestavíme v posledním čtvrtletí, abychom od ledna mohli začít s kampaní,“ řekl. Kampaň vyvrcholí v době českého předsednictví EU.
A další jména? Například Eduard Kožušník (ODS). Ten je vedoucí projektu eStat, čili efektivní stát, a zároveň vede kancelář předsedy Senátu Přemysla Sobotky.
„Je to ještě daleká cesta. Když se ale věnuji pět let byrokracii, která se ponejvíc tvoří v Bruselu, tak logiku to má,“ uvedl pro Právo ke své kandidatuře Kožušník.
Z devíti českých zástupců v EP za ODS se o křeslo nebude zřejmě ucházet jen Petr Duchoň, neboť kandiduje do Senátu v Brně proti senátorovi Jiřímu Zlatuškovi.
Jasno už mají lidovci. Z jejich primárek vyšlo, že na prvních dvou místech eurokandidátky jsou současní europoslanci Zuzana Roithová a Jan Březina. Ti patří podle únorového výzkumu STEM mezi desítku nejznámějších českých zástupců v EP.
Konečná to zkusí
Z šesti europoslanců za KSČM jen Daniel Strož už o EP usilovat nebude, což zdůvodňuje nejen věkem a zdravotními neduhy, ale i přáním být více s rodinou. Obhajovat mandát míní Miloslav Ransdorf, který se ve volbách do EP stal v Česku absolutním vítězem v počtu preferenčních hlasů.
Stejně tak chce zůstat v Bruselu Vladimír Remek, Jaromír Kohlíček, Jiří Maštálka (nový místopředseda KSČM) i Věra Flasarová. Ta na podzim zkusí nejdříve získat senátorské křeslo.
Komunisté podle informací Práva chtějí svou kandidátku omladit, ale zatím jména tají. „Rozhodně nechci být na volitelném místě, tedy do první desítky,“ řekla Právu poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
ČSSD podle místopředsedy Bohuslava Sobotky nechává zatím věc otevřenou. „Předpokládám, že se tomu budeme intenzívně věnovat ihned po krajských a senátních volbách,“ řekl. Na otázku, zda by v čele kandidátky mohl stanout eurokomisař Vladimír Špidla, jemuž příští rok končí mandát v komisi, a za ním jediní dva současní europoslanci ČSSD Falbr a Rouček, Sobotka reagoval: „Zatím je předčasné hovořit o umístění jednotlivých osobností.“
Špidla po prohraných evropských volbách v roce 2004 opustil post předsedy ČSSD i vlády. Nyní možnost kandidatury do EP, jak už Právo několikrát informovalo, nevyloučil.
Hybášková neřekne
Zelení podle místopředsedkyně Dany Kuchtové se v otázce voleb do EP zatím soustřeďují na volební program. Kdo za ně bude kandidovat, hodlají řešit v létě, nejpozději po podzimních volbách.
Kuchtová sama na Štrasburk a Brusel nemyslí. „Mou prioritou je sjezd a pak volby do Sněmovny,“ řekla Právu. Podle ní nelze vyloučit, že zelení sáhnou po nestranících jako v případě senátních voleb.
„Nejsem proti osobnostem mimo stranu,“ poznamenala Kuchtová na otázku po zaangažování europoslankyně Jany Hybáškové, která v minulých dnech opustila SNK ED. Hybášková sama zatím o obhajování postu v EP a v jakých barvách nemluví. „Rozmyšleno nemám,“ uvedla.
Podle Kuchtové by ale pro post lídra měl dostat přednost straník. V roce 2004 zelené do boje o EP vedl Jakub Patočka, v roce 2005 po nástupu Martina Bursíka však stranu opustil.
