Při ranním odjezdu z velvyslanectví na pražské Malé Straně vyprovodila diplomata skupina sympatizantů Srbska a odpůrců samostatného Kosova, kteří považují krok českého kabinetu za ostudu a porušení mezinárodního práva. Byl mezi nimi například bývalý ministr zahraničí Jan Kavan či ústecký zastupitel Jaroslav Foldyna (oba ČSSD).

"Obávám se, že naše vztahy s Českou republikou budou tímto krokem české vlády poškozeny. Doufám ale, že se nám podaří situaci napravit a dál rozvíjet ekonomickou i politickou spolupráci," řekl srbský velvyslanec před tím, než opustil zastupitelský úřad. Srbská veřejnost je podle něj českým uznáním Kosova zklamána více než u jiných států, a to vzhledem k tradičně dobrým vztahům obou zemí.

Zatím není jisté, kdy se Vereš do Prahy vrátí. Po dobu jeho nepřítomnosti bude velvyslanectví řídit chargé d'affaires Suzana Prodanovičová.

Lidovci uznání nepodpořili 

Vláda Mirka Topolánka Kosovo uznala na svém středečním zasedání, její rozhodnutí nepodpořili lidovečtí ministři a nesouhlasí s ním ani prezident Václav Klaus, který Vereše přijal v pátek na Pražském hradě.

Prezidenta prý velmi zneklidnilo velvyslancovo prohlášení, že Srbové nebrali nijak osobně, když Kosovo uznaly takové země jako Finsko, Holandsko či Německo, ale krok české vlády že je zasáhl. Velvyslanec prý Klausovi připomněl například to, že v srpnu 1968 Jugoslávie jako jediná mobilizovala, když Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy.

Kosovo vyhlásilo nezávislost proti vůli Bělehradu letos v únoru. Česká diplomacie s uznáním nového balkánského státu váhala, tento týden se nakonec vláda rozhodla navázat s Prištinou diplomatické vztahy. Bělehrad na to reagoval dočasným stažením svého velvyslance z Prahy.

Nezávislost vyhlásila bývalá srbská provincie 17. února. Česká politická scéna nebyla jednotná v názoru, zda má tento nový stát, vyhlášený proti vůli Srbska, uznat. Proti byla opozice, výhrady měli také lidovci, někteří ministři za ODS i prezident Václav Klaus.

Odpůrci tohoto kroku se obávali budoucí nestability regionu a varovali také před zhoršením výborných vztahů mezi Českem a Srbskem, které mají tradici již z dob bývalé Jugoslávie. Naopak česká diplomacie je přesvědčena o tom, že tímto krokem potvrdí svoji aktivní politiku na západním Balkáně a úsilí o jeho dlouhodobou stabilizaci a demokratický rozvoj v oblasti.

Kosovo uznaly více než čtyři desítky zemí včetně Spojených států. Proti se staví naopak například Rusko. Ani v Evropské unii nepanuje jednota. Odtržení Kosova posvětily všechny velké státy unie kromě Španělska. Proti je Slovensko či Řecko.