Podle podmínek, které Bursík vyjednal s Evropskou komisí (EK) loni v listopadu, totiž na peníze z Unie nedosáhnou obce, které mají s vodárenskými společnostmi uzavřeny smlouvy ještě na delší období, než do roku 2022.

Dotace z EU tak podle hejtmanů nebudou na čističky ani zdaleka stačit. Chybět bude asi 60 miliard korun. Jestliže ČR závazek nesplní, hrozí jí ze strany Evropské komise sankce. Obce pak mohou za porušení zákona o vodách dostat pokutu v řádu miliónů korun.

Podle hejtmana Moravskoslezského kraje a předsedy Asociace krajů Evžena Tošenovského obcím hrozí, že bez peněz z EU nebo státního fondu si budou muset na čističky půjčit peníze a zvýšené náklady pak promítnou do cen vodného a stočného. „Více než třem miliónům lidí hrozí od roku 2010 dramatické zdražení vodného a stočného,“ upozornil Tošenovský.

Jak zdůraznil hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, státní fond by dofinancoval vodohospodářský trh tak, aby nedošlo k překročení „sociální“ ceny vody.

S odpovědí Bursíka spokojeni nebyli

Tošenovský koncem dubna Bursíka jménem hejtmanů vyzval, aby situaci řešil.Bursíkova odpověď však hejtmany nenadchla.„Odpovědí pana ministra jsme moc nadšeni nebyli, vnímali jsme ji spíše s nelibostí,“ řekl Právu hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.„Propočty jasně ukazují, že obce nebudou moci modernizace a stavby čističek financovat,“ dodal.

Bursík v dopise upozorňuje, že podmínky vyjednané s Evropskou komisí jsou kompromisem. „Vyjednané podmínky pro přijatelnost vodohospodářských smluv představují kompromis mezi požadavky EK a ČR. EK dává jednoznačně najevo, že zmírnění těchto podmínek není přijatelné. Je nutné připomenout, že původní požadavky EK byly zkrátit stávající smlouvy k roku 2013, tedy vybrat nového provozovatele ještě v rámci programového období 2007 až 2013,“ píše se v dopise.

EK nechce dotovat soukromé společnosti

„EK odmítá kompenzovat chybějící zdroje vlastníků, které získaly soukromé provozní společnosti na úkor investic do infrastruktury a odpovídajícího nájemného potřebného k zajištění udržitelnosti vodohospodářské infrastruktury. Zjednodušeně lze říci, že EK odmítá financovat rozpočty soukromých vodárenských společností a tím poskytovat zakázanou veřejnou podporu,“ uvádí dále Bursík.

Kladně se však ministr životního prostředí staví k možnosti založit státní fond. „K návrhu na zřízení speciálního národního fondu pro vodohospodářské projekty, pokud nebudou dojednány přijatelnější podmínky pro čerpání podpory z evropských prostředků sděluji, že analýza možností financování deficitu, který vyplývá z vyjednaných podmínek vodohospodářských projektů, se v současné době zpracovává.

Výstupy by měly být k dispozici v průběhu letních měsíců,“ napsal v dopise Bursík.
„Víme o tom, že ministerstvo v současné době provádí analýzu. Byli bychom rádi, aby probíhala ve spolupráci se samosprávami,“ dodal k tomu Lukáš.