Článek
Již na první schůzce 12. července 2007 upozornil náměstek ministra financí Eduard Janota, že nejobtížnější bude ocenění majetku, za který bude poskytována náhrada. „To musí být jednoduché a spravedlivé. Celková částka "dorovnání" bude dohodnuta politickou cestou. Je třeba ji ale odůvodnit výpočty,“ prohlásil podle záznamu z jednání Janota.
„Proto bude nutné se spojit s majetkovými experty, kteří by měli navrhnout způsob ocenění majetku. Musí být jasné, na základě jakých parametrů k ocenění došlo. Tyto výpočty bude jistě vyžadovat Parlament i novináři,“ připomněl Kalouskův náměstek, který, jak řekl, se svým ministrem "pozici projednal, a prezentuje tak jeho názory".
Gandalovičovi se to zdálo mnoho, pak sumu hájil
Právě Janota na tomto jednání zveřejnil základní úkol pro majetkové experty: „Jednou z premis výpočtů musí být i to, že žádná církev nebude dostávat méně, než nyní.“
Základní částku k jednání měly podle Janoty navrhnout církve samy prostřednictvím své vlastní komise. Na říjnovém jednání vládní komise již diskutovala o konkrétní částce 83 miliard korun.
„V rámci politické dohody by se měla upřesnit výše celkové náhrady. Částka 83 miliard se zdá příliš vysoká,“ uvedl podle záznamu z jednání 4. října 2007 ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).
Ten však ve Sněmovně v dubnu, tedy o půl roku později, právě tuto sumu nejhlasitěji obhajoval. „To je částka, ke které náš resort spolu s resortem ministerstva kultury dospěl velmi odpovědným výpočtem vycházejícím ze dvou studií, to znamená jinými slovy - z aktuálního přehledu zaplacených cen za transakce jak v oblasti zemědělské, tak v oblasti lesní půdy,“ tvrdil poslancům, kteří ji zpochybňovali.
Církve chtěly ještě víc
Církevní komise původně požadovala, aby povinnou osobou nebyl jen stát, ale i obce a soukromníci. To by znamenalo vydání mnohem většího majetku, než o kterém se nyní ve Sněmovně jedná, a velké problémy právě s obcemi a soukromými majiteli. Církve pak raději od svého požadavku ustoupily.
Podle zápisů se původně počítalo, že peníze poskytované církvím budou nejen úročeny, ale také valorizovány. Proti tomuto souběhu se postavil jak Gandalovič, tak i další Kalouskův náměstek Ivan Fuksa (ODS).
Ten připustil, že je to věcí politické dohody. K ní došlo na setkání této vládní komise a církevní komise začátkem prosince u lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska: úrok bude 4,85 procent a stát bude ještě přispívat církvím na jejich činnost po dobu dvaceti let.
Tímto rozhodnutím se z 83 miliard stalo 270 miliard, které v následujících šedesáti letech mají církve od státu dostat.
Koncem roku 2007 jednaly vládní i církevní komise společně. Na jedné jejich schůzce upozornila místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) na nutnost „dopředu připravit argumentaci pro případné zpochybňování návrhu“. Proto Jehlička uvažoval o vzniku společné mediální komise, která „bude vytvářet vhodný mediální obraz“.
Poté vznikla webová stránka cirkevnimajetek.cz, kterou podporuje mj. Česká biskupská konference a finančně sponzoruje ministerstvo kultury. A Němcová se pustila do kritiky návrhu, neboť se jí nezdá plánovaná výše náhrad. Navrhuje také speciálně vyčlenit svatovítskou katedrálu z nároků církve a zkrátit dobu výplaty na dvacet let.