Podle jeho slov to ale neznamená, že by na práci v české diplomacii rezignoval. "Rýsuje se mi ještě umístění na jedné z velkých amerických univerzit, kde bych od ledna učil mezinárodní vztahy. Je tedy možné, že v Americe budu rok a půl. Nicméně nabídky pana ministra Svobody si velice vážím, takže to beru spíš jako odložení těch plánů než jejich zrušení," uvedl bývalý Klausův mluvčí.

Klvaňa 30. července informoval veřejnost, že se dlouhodobě zajímá o působení v diplomacii a nyní se mu naskytla příležitost odejít do diplomatické služby. "Prezident souhlasí, odcházím v dobrém," sdělil tehdy Klvaňa. Pro Václava Klause tento novinář se sedmiletou studijní a vědeckou zkušeností z USA pracoval od jeho březnového nástupu do funkce.

"Myslím si, že pan Klvaňa je způsobilý, vzdělaný a velmi kvalitní člověk. Přišel za mnou před dvěma dny a projevil zájem o práci na ministerstvu zahraničí. Dohodli jsme se, že nastoupí k nám," řekl Svoboda 31. července. Šéf tiskového odboru ministerstva zahraničí Karel Borůvka Právu potvrdil, že o Klvaňově zařazení v diplomatické hierarchii před změnou jeho rozhodnutí nebylo rozhodnuto.

"O konkrétním místě jsme s panem Klvaňou skutečně nikdy nehovořili. Jeho momentální odchod do USA však neznamená, že bychom Klvaňových zkušeností v budoucnu rádi nevyužili," doplnil Borůvka.

Z Hradu v dobrém asi neodcházel

Svobodův zájem o Klvaňu byl kromě jeho nesporné teoretické a jazykové výbavy veden zřejmě i faktem, že mezi prezidentem a jeho mluvčím docházelo poslední dobou k pnutí. Jak známo, ministr zahraničí se za půlroční Klausovo působení na Hradě dostal s prezidentem několikrát do ostrého konfliktu. Když Klvaňa projevil zájem od Klause odejít, není divu, že porozumění našel právě u Svobody.

Klvaňa podle francouzského listu Le Figaro zažil potíže, když se Klausovi znelíbila otázka reportérky, jež se prezidenta zeptala na podporu komunistů při zvolení na Hrad. Klaus prohlásil, že rozhovor je u konce, a pohrozil, že propustí svého mluvčího, který mu předem nedodal otázky listu.

Jako novinář Klvaňa před lety v českém tisku kritizoval Klausovu ODS. Například usoudil, že ODS je v očích občanů nejvíc ze všech stran spojována s problémem korupce a klientelismu, z čehož viní média a politické protivníky, místo aby se pokusila tento obraz napravit činy.

V roce 1999 napsal, že Klaus první poloviny devadesátých let byl historickou postavou. "Zapomíná se na to bohužel také proto, že Klaus byl zároveň, a s postupem dekády stále více, jedním z hlavních travičů toho rybníka," uvedl.

Post prezidentova mluvčího převzal šéf tiskového odboru Hradu Petr Hájek. Na otázku, jestli shání Klvaňova nástupce, Hájek Právu sdělil, že to není žádná z priorit. "Bavíme se z různými lidmi, ale rozhodně se nedá říci, že někoho sháníme," uzavřel Hájek.