Ministerstvo spravedlnosti předložilo do Sněmovny zákon o soudech a soudcích. Ve čtvrtek se touto předlohou zabýval ústavně právní výbor. Zákon obsahuje ustanovení, že kárné řízení bude mít pouze jednu instanci. A tak pokud by byl například soudce potrestán kárným senátem odvoláním z funkce, zbývalo by mu jediné - obrátit se na ÚS.

ČSSD na výboru neúspěšně navrhla, aby kárné řízení mělo dva stupně, a to právě pro případy odvolání soudce z funkce. „Naprosto odmítáme, aby nemožnost přezkumu existovala, pokud jde o odvolání z funkce soudce. Myslíme si, že v právním státě by mělo být jakékoliv řízení takto zásadní dvouinstanční,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci člen výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Místopředseda výboru Stanislav Křeček (ČSSD) pak varoval před tím, aby se kárně potrestaní soudci odvolávali k ÚS, jak s tím počítá ministerstvo. „To je velmi nešťastné. S velkým znepokojením neseme situaci, kdy ÚS je nejen další komorou parlamentu, ale dalším stupněm soudů. Rozhoduje o výživném na děti, o změnách advokátů. To nemá v Evropě obdoby,“ řekl s tím, že ÚS je zavalen rozhodováním o věcech, které mají s ústavností mají jen velmi málo společného.

A proto mu vadí, že by ÚS měl řešit i soudce. „Když jeden soudce nepřijde do práce, tak už je něco ústavně jinak?“ prohlásil Křeček.

Změnu nechtějí kvůli kauze Čunek

Ministerstvo prosazuje zřízení kárného senátu u Nejvyššího správního soud a nikoliv u Nejvyššího soudu (NS). Podle Tejce za tím mohou být spory mezi ministerstvem, prezidentem Václavem Klausem a šéfkou NS Ivou Brožovou.

„Na mne osobně to působí tak, že nevyhovuje personálně složení NS jako takového a nemyslím si, že bychom měli promítat nějaké osobní spory a možná i osobní dojmy do zákona,“ míní.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) pak navrhnul, aby bylo omezeno funkční období předsedů a místopředsedů soudů na sedm až deset let a jemnoval je ministr spravedlnosti. V současné chvíli takové opatření nechce ČSSD podpořit. Důvodem je kauza Čunek.

„V době, kdy procházíme krizí důvěry v justici a zároveň procházíme obdobím, kdy jsou podezření, že politici se snaží ovlivňovat justici, a nedávná kauza pana místopředsedy vlády Čunka tomu spíše napomáhá, tak se domníváme, že není možné dopustit, aby politici měli zvýšené pravomoci ve vztahu k justici,“ sdělil Tejc.