"Byla to úmluva Spojených států amerických se Sovětským svazem, že svým spojencům, tedy Američané v NATO a Sověti ve Varšavské smlouvě, jaderné zbraně v běžné mírové době nedají," tvrdí generál, který v komunistické Československé lidové armádě zastával různé velitelské funkce.

Mimo jiné byl v době pádu komunistického režimu v listopadu 1989 náčelníkem jejího generálního štábu a prvním zástupcem ministra obrany. V polistopadové vládě "národního porozumění" se za komunistickou stranu stal ministrem obrany, jímž byl až do října 1990. Členství v komunistické strany přerušil v roce 1990. V současnosti je členem KSČM.

Sklady jaderné munice v Československu podle Vacka existovaly u Míšova, Bíliny a ve vojenském prostoru Ralsko a byly v nich i jaderné hlavice. Kontrolu nad nimi ale měla pouze Sovětská armáda. Šlo o rovnováhu sil. Generál totiž tvrdí, že Američané měli srovnatelné zbraně ve Spolkové republice Německo nejméně od roku 1959.

Hlavní úder by vedl přes NDR a Polsko

Vacek je přesvědčen o tom, že oba pakty - NATO i Varšavská smlouva - byly připraveny k vedení obranných bojů i útočných operací, a to s možností použití jaderných zbraní, nebo bez nich. "Jinak by byly k ničemu," zdůraznil.

Československo bylo podle Vacka ve směru druhého úderu. Hlavní úder by vedl přes bývalou Německou demokratickou republiku a Polsko na Sovětský svaz. Československá armáda měla v útočné variantě za 16 dní dosáhnout Rýna. Plán byl vypracován podle tehdy běžných operačních zásad, uvedl. Jaká by byla skutečnost, je podle Vacka těžko odhadnout. Záleželo by na tom, jaký protivník by stál v cestě, dodal.

Vacek rozhodně odmítl, že by Československá armáda, jak se někdy píše, měla připraveny pro vojáky medaile za dobytí Paříže. "To je blbost," uvedl.

Oznámení přišlo poštou

O rozmístění sovětských raket v Československu a bývalé Německé demokratické republice píše ve svých vzpomínkách i tehdejší ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek. Oznámení SSSR o tom mu prý přišlo běžnou poštou. Na osmi řádcích včetně oslovení prý stálo, že na území Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky budou rozmístěny rakety. "Zíral jsem na ten text v němém úžasu," napsal Chňoupek ve vzpomínkách. Stejným způsobem se podle Chňoupka o raketách dověděl i jeho východoněmecký kolega.

Sovětský svaz začal raketovou brigádu z Československa stahovat až na základě washingtonské smlouvy z 8. prosince 1987 o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu. Šlo o rakety SS-20. Brigáda byla dislokována podle knihy Ivana Brože Mistr ministr, ve které se věnuje šéfovi diplomacie Chňoupkovi, ve vojenském prostoru Hranice na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži.