Je tu tedy dosti důvodů pro to, aby se záměr společnosti Czech Venti raději neuskutečnil a můžeme zajisté doufat, že se proti němu postaví zejména naše ekologická hnutí. A pokud se ta větrná monstra přece jen stavět budou, už se těším na to, jak budou aktivisté vnikat na staveniště, občas na něco vylezou a občas se k něčemu přivážou, jako to dělali před časem v Temelíně.

Jen jedno si představit nedovedu. Jak si sami srovnají v hlavách, že bojují proti tomu, co druhdy vehementně prosazovali. Vždyť přece vítr je jedním z těch oslavovaných alternativních zdrojů energie, které neškodí přírodě ani lidem a navrch jsou prakticky zadarmo. Přesně tohle říkali, když šlo o Temelín - a můžou si mě čerti na plamenech pekelných opékat, jestli si vymýšlím.

Nic proti angažovaným nadšencům, zejména těm nezištným. Třeba se občas seknou, přinášejí trochu tepla do převládající mrazivé lhostejnosti. Jen by si asi měli připustit, že nadšení není argument a že někdy svádí ke ztrátě soudnosti. Jen by si neměli stále namlouvat, že mají patent na pravdu. Vždyť selský rozum stačí k úvaze, že kdyby alternativní zdroje energie byly skutečně výhodné, už by si jimi dávno někdo mastil kapsu a nebyly by jen alternativní.

Žijeme však ve světě, kde na mnohé závažné otázky pouhý selský rozum nestačí. Aktuálně jsou to zejména problémy genetiky - klonování lidí nebo lidských orgánů a geneticky modifikované potraviny. Je v tom naděje nebo prokletí, táže se v podstatě každý z nás, protože těmto záležitostem opravdu rozumí jen hrstka vědců na celé planetě. Přitom však každému z nás do jednoho ucha hučí reklama firem a do druhého varování aktivistů - a my můžeme jen tušit, že si jedni ani druzí zdaleka nejsou tak jisti argumenty, jimiž se suverénně ohánějí.

Životní zkušenost z tohoto složitého světa nás totiž varuje před každým, kdo všechno ví nejlépe. Proto se raději než vím často vyplácí říkat myslím si. Ale to už se netýká jenom ekologických aktivistů.

PRÁVO 26. srpna