O detailech hovořit nechtěl, ale dodal: "Ač je mi to nepříjemné, rozhodně se nenechám zastrašit ani koupit." Hojdar totiž odmítá podpořit vládní reformu veřejných financí, pokud Sněmovnou neprojdou jeho pozměňovací návrhy.

Jde o miliardy z privatizace

Jenže kromě vysoké hry o vládní reformu, státní rozpočet a tím osud Špidlovy vlády jde také o privatizační miliardy. Současný kabinet čeká prodej Severočeských dolů a zbývajících státních podílů mamutích podniků.

V tisku se spekulovalo, že právě Hojdar je napojen na důlní a energetickou lobby, čili má na privatizaci osobní zájem. Hojdar to naprosto odmítá. Politikové však soudí, že právě tento moment by mohl být důvodem odposlouchávání poslancových telefonů.

Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v rozhovoru s Právem řekl: "O každého z nás mohou mít zájem novináři nebo různé zájmové a lobbistické skupiny." Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS) Hojdarovo tvrzení, že je sledován, označil za silné, avšak možné. "Pokud se to děje, může ho sledovat privátní firma či společnost, kterou zajímají věci, o nichž pan Hojdar jako předseda hospodářského výboru jedná. Nebo může kolem jeho osoby probíhat nějaké vyšetřování a jedná se o sledování v souladu se zákonem," řekl Vidím Právu.

Gross: nelegální štěnice jsou běžné

Nejzajímavější je v této souvislosti reakce ministra vnitra a prvního místopředsedy ČSSD. Stanislav Gross totiž nevyloučil, že Hojdara může kdosi odposlouchávat za použití bezpečnostní agentury. Podle něj je zcela nepravděpodobné, že by Hojdara někdo sledoval, pokud "hovoříme o oficiálních strukturách, které jsou v mé kompetenci".

Sám Gross však v tisku nedávno uvedl, že řada lidí, s nimiž je on sám v telefonickém kontaktu, je odposlouchávána. "Hlavně počítám s tím, že prakticky každý můj hovor může být odposloucháván. A vůbec ne legálně," řekl v červenci LN.

Ministr vnitra se sice zmínil o nelegálním odposlechu, nicméně civilní kontrarozvědka by Hojdarovy telefonáty skutečně mohla odposlouchávat se souhlasem soudu. Jak Právu včera sdělil její mluvčí Jan Šubert: "BIS používá odposlechy telefonních hovorů jen v závažných případech, kdy příslušná osoba vyvíjí silně podezřelé aktivity v oblastech, kde služba ze zákona působí."

K těm podle Šuberta patří činnost "špiónů, teroristů, velkých tunelářů, osob ohrožujících demokratický systém, bezpečnost a ekonomické zájmy státu, vyzrazujících utajované informace, ale také spojení s organizovaným zločinem a kontakt s lidmi, kteří ve zmíněných oblastech nemají čisté svědomí".

Šubert zdůraznil, že "povolení ke každému jednotlivému odposlechu musí vydat předseda senátu Vrchního soudu v Praze". Jinými slovy, stýká-li se Hojdar s lidmi kolem velkého byznysu, jejichž činnost se dostala do hledáčku BIS, mohou být jeho telefonáty legálně odposlouchávány.