„Místo návrhů na zákaz fackování dětí by se měly více používat současné možnosti,“ uvedl Jirsa.

Zakázat dětské tresty zákonem navrhuje ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) již několik měsíců.

Psycholog Petr Šmolka upozornil, že zvažovaný zákaz by vzal rodičům jeden z výchovných prostředků. „Sice jsem slyšel, že by v zákoně nemusely být žádné sankce, ale to by neměl zase smysl. Dokáži si dokonce v případě podobného zákazu představit situaci, kdy bude pubertální jedinec vyhrožovat rodičům, že je udá, když ho nepustí na diskotéku. Důkaz o pohlavku si sežene snadno. Dá mu ho kamarád,“ uvedl Šmolka.

Podle něj vede cesta na odhalení fyzického týrání dětí jinudy, mimo jiné ve větší důslednosti při prohlídkách nezletilých v ordinacích dětských lékařů.

V případu Terezky se nic nezměnilo

Soudcovská unie také upozornila na blížící se roční výročí odebrání Terezy Smutné její matce Markétě. Dívka počátkem července skončila v Olivově léčebně v Říčanech u Prahy, protože se nechtěla stýkat se otcem Lubomírem Chocem. Podle soudu v ní byl vypěstován záměrný odpor.

Tereza strávila v Říčanech celé loňské letní prázdniny. Po nich znovu putovala do péče matky a nyní dochází na organizované schůzky s otcem. Komunikovat s ním ale moc nechce, až do ledna mu dokonce vykala.

„Tehdy vystoupil čtyři ministři - Džamila Stehlíková, Petr Nečas, Jiří Pospíšil a Tomáš Julínek - a slibovali změnu. Výsledek po roce? Seznam tzv. vhodných zařízení - což bych dal do uvozovek, kam by mohly být děti jako Terezka umísťovány, čímž se situace spíše zhoršila,“ řekl Jirsa.

Nelíbí se mu především, že mezi organizacemi figurují i ty, které v minulosti aktivně podpořily matky, mimo jiné Fond ohrožených dětí a Klokánek. „Tohle otcové bojující za svá práva stýkat se s dětmi asi těžko přijmou,“ konstatoval Jirsa.

Dodal, že osobně stále usiluje o vznik zařízení na tzv. zelené louce, které by se na případy typu Terezka soustředilo. Zaměstnávalo by mimo jiné soudce, dětské psychiatry, psychology a mediátory.

To, že seznam tzv. vhodných zařízení není řešením situace, v nichž byl uměle vypěstovaný syndrom zavrženého rodiče, si myslí i Šmolka. Mnohá z nich by podle něj nemusela nové povinnosti zvládat. Chybějí jim lidé se zkušenostmi a vybavení. Mezi organizacemi jsou například i azylové domy.